Asociace krajů ČR (AKČR) bude požadovat přehodnocení podmínek evropských dotací na sociální infrastrukturu se zvýšenou energetickou účinností. Současné jsou příliš přísné nebo nevyhovují potřebám v sociální péči. ČTK to řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO), předseda komise pro sociální záležitosti AKČR. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že zástupce AKČR byl u přípravy pravidel dotace a asociace k nim dříve připomínky nevznesla.
V aktuální výzvě REACT-EU je přes dvě miliardy korun, zatím je podáno sedm projektů asi za 139 milionů korun. "Chceme, aby se ministerstvo pro místní rozvoj zamyslelo nad podmínkami pro IROP 2, aby se neopakovaly některé věci, které v tuto chvíli vlastně znemožňují poskytovatelům sociálních služeb tam podat nějaké projekty, protože v tomto případě jsou limity strašně přísné," řekl Schrek.
Žadatelé například musejí doložit pověření, které vydává kraj. V něm se kraj zavazuje k financování služeb vyrovnávací platbou. Žadatel musí pověření předložit se žádostí o dotaci, kraje ale nejsou připravené zavázat se k financování služeb, které ještě neexistují. Problematická je podle něho i podmínka nejasně definované doby, po kterou musí projekt fungovat.
Další spornou podmínkou je hranice nanejvýš 18 lidí u objektů pro seniory. Komunitní bydlení ale podle Schreka, který působil jako ředitel domova pro seniory, není pro kvalitu života seniorů podmínkou. Důležitější jsou jednolůžkové pokoje, možnost využívání zahrad či teras a dostupnost pečovatelů a ošetřovatelů. Rozhodující je i ekonomické hledisko. "Mám spočítáno, že pokud chcete postavit standardní domov pro seniory, tak začne ekonomicky fungovat až od 90 až 95 klientů," řekl.
Ministerstvo pro místní rozvoj jako řídicí orgán IROP označilo tvrzení Asociace krajů ČR a hejtmana Schreka za zavádějící. "Zástupce AKČR byl v rámci pracovního týmu IROP pro sociální infrastrukturu při přípravě výzvy a v řádném připomínkovém řízení k pravidlům této výzvy Asociace krajů ČR nevznesla žádné připomínky," uvedl úřad.
Doložení pověření ke službám obecného hospodářského zájmu před vydáním rozhodnutí o dotaci je podle MMR v sociálních službách standardní podmínka, která vyplývá z doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. "Bez této podmínky by se řídicí orgán vystavoval riziku možných postihů ze strany ÚOHS, Evropské komise nebo dalších auditních a kontrolních orgánů," uvedlo ministerstvo.
Podmínka maximální kapacity 18 klientů je podle MMR stanovena pouze u dvou z celkem 30 sociálních služeb, na které lze dotaci získat, konkrétně u domovů pro zdravotně postižené a týdenních stacionářů. Podmínka vyplývá ze standardu daného ministerstvem práce a sociálních věcí na základě požadavků Evropské komise na důstojné podmínky pro klienty těchto sociálních služeb, doplnilo ministerstvo.
Vysočině se do výzvy podařilo zařadit Domov ve Věži pro psychicky nemocné. "U Věže si to umíme představit, protože ve Věži už služby máme, takže bychom je měli propojené. Akorát to nesmí být součástí jednoho areálu, musí to být samostatný objekt, ale to umíme zařídit, proto tam projekt podaný máme," řekl Schrek. Ve Věži na Havlíčkobrodsku už funguje krajské zařízení se zvláštním režimem, má kapacitu pro 91 lidí.
Kraje mohou z REACT-EU žádat peníze na nákup budov, úpravy a vybavení. Lze z něj financovat auta pro sociální služby s alternativním pohonem nebo nízkoemisní. Výzva je otevřená do února 2022. Lze získat 500.000 až 60 milionů korun. Projekty ale musejí být dokončené do konce roku 2023. O podporu mohou žádat i obce a další organizace.
Komise pro sociální záležitosti AKČR bude podle Schreka dál jednat s ministerstvem práce a sociálních věcí o financování individuálních projektů, které dřív pokrývaly evropské dotace. Typicky o fungování azylových domů či nocleháren. Vysočině na jejich provoz chybí přes 100 milionů, Libereckému kraji asi 43 milionů korun a Praze přes pět milionů.
Související
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Ukrajinská armáda se potýká s výpadkem Starlinku. Vedl ke kolapsu několika bojových misí
před 1 hodinou
První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk
před 1 hodinou
Papež Lev a rakovina plic: Dá se vyléčit? Jaké jsou šance na uzdravení?
před 2 hodinami
Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce
před 3 hodinami
Rusko podniklo další útoky na energetickou infrastrukturu. Kyjev o nich opět dopředu nevěděl
před 4 hodinami
Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí
před 5 hodinami
Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí
včera
Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?
včera
OBRAZEM: Vysílače Liblice definitivně zhasly. Přípravy na odstřel finišují
včera
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
včera
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
včera
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
včera
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
včera
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
včera
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
včera
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
včera
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
včera
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
včera
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
včera
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
Pár stejného pohlaví se rozhodl zažalovat slovenské úřady kvůli odmítnutí registrace jejich manželství, které uzavřeli v sousedním Rakousku. Tento právní spor podle webu The Guardian otevírá zásadní otázku střetu mezi unijními pravidly a národními restrikcemi v konzervativně laděné zemi, v jejímž čele stojí premiér Robert Fico.
Zdroj: Libor Novák