Maláčová chce zvýšit příspěvek na péči seniorům a postiženým z domovů

Ministerstvo práce plánuje zvýšení dvou nejvyšších příspěvků na péči obyvatelům domovů pro seniory či pro postižené. Pobírat by mohli stejně jako lidé v domácím prostředí. Podle svého stavu by tak mohli mít o 4000 či o 6000 korun měsíčně víc než teď. Upravit by to měla chystaná novela o sociálních službách. ČTK to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Do zařízení chce dostat víc peněz, které letos chybí kvůli koronavirové epidemii. Loni od července se zvedly příspěvky lidem, kteří v ústavech nepobývají. Opatření mělo podpořit domácí péči.

"Chtěli bychom navýšit příspěvek na péči ve třetím a čtvrtém stupni v pobytových zařízeních," uvedla ministryně. Už dřív na sociální síti napsala, že "péče musí být ohodnocena spravedlivě" a klienti domovů by měli mít stejně jako ti, kteří mají opatrování doma. Šéfka resortu dodala, že už o záměru debatovala s hejtmany a poskytovateli péče.

Dvě nejvyšší dávky na péči pro seniory či lidi s handicapem, kteří se neobejdou bez pomoci a žijí doma, se loni od července zvedly. Činí pro dospělé 12.800 a 19.200 korun a pro děti 13.900 a 19.200 korun. V ústavech dospělí klienti dostávají 8800 a 13.200 korun, děti pak 9900 a 13.200 korun. Loňská úprava měla podpořit péči v přirozeném prostředí. Se zvýšením dvou nižších příspěvků ministerstvo nepočítá. Dospělí by dál měli dostávat 880 a 4400 korun, děti pak 3300 a 6600 korun.

Lidí, kteří se neobejdou bez pomoci, přibývá se stárnutím společnosti. V červnu úřady práce vyplatily 368.700 příspěvků na péči, loni 363.900. Za letošní první pololetí stát vydal na dávku 16,55 miliardy korun a loni 13,69 miliardy. Výdaje se meziročně zvedly o 21 procent.

Dorovnání příspěvků v seniorských a dalších domovech začalo ministerstvo zvažovat kvůli koronavirové nákaze. Chce tak zařízením zajistit víc peněz. Kvůli epidemii měly domovy zvýšené výdaje na ochranné prostředky či přesčasy i výpadek příjmů kvůli vyčlenění desetiny lůžek na karanténu a nemožnosti přijímat nové klienty. Resort už dřív sumu spočítal asi na 1,33 miliardy korun a Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) asi na miliardu. Pokrýt to ale mají dotace, na které vláda už vyčlenila 990 milionů korun.

S nedostatkem peněz se sociální služby potýkají dlouhodobě. Provozovatelé každý rok žádají o dofinancování a upozorňují na to, že bez něj budou muset péči omezit. Kabinet jim pak po vyjednáváních dodatečně posílá stovky milionů korun.

Systém financování i síť sociálních služeb má upravit právě připravovaná novela. Podle původního povolebního legislativního plánu ji měla vláda dostat koncem roku 2018. Termín se o rok odsunul. Předlohu ministerstvo zveřejnilo loni těsně před Vánocemi. Tehdy v textu novely se zvyšováním příspěvku na péči v domovech nepočítalo. V návrhu bylo ale ustanovení, že by vláda mohla dávku podle růstu minimálním mzdy, ostatních mezd a životních nákladů zvyšovat svým nařízením.

Na podobě novely v koalici dosud shoda nebyla. Čeho se spory týkají, nechtěla Maláčová upřesnit. O navrhovaných změnách mělo debatovat vedení koalice. "Máme tam varianty v některých věcech. U navyšování příspěvků na péči je myslím jasno," řekla ministryně.

Péči pro své obyvatele mají zajišťovat obce a kraje. Podle původní verze novely z loňského prosince by garantovanou síť sociálních služeb mělo sestavit ministerstvo práce. Zařízením z ní by posílalo dotace, na které by byl nárok. Kraje a obce by se musely na financování podílet. Nové znění návrhu úřad zatím nezveřejnil.

Související

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) Sociální dávky důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií

Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestují proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

před 1 hodinou

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

před 3 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

před 3 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 8 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

včera

včera

CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu

Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucí paranoie z možného atentátu nebo vnitrostranického převratu. Podle uniklé zprávy evropských tajných služeb, na kterou se odkazují server Important Stories a stanice CNN, panují v Kremlu od začátku března vážné obavy z úniku citlivých informací a spiknutí uvnitř ruských politických a bezpečnostních elit. Putin se má obávat zejména útoku pomocí dronů, které by mohli zorganizovat lidé z jeho blízkého okolí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy