Ukrajinští uprchlíci by mohli dostávat humanitární dávku 5000 Kč

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně, a to ještě až tři další měsíce. Domácnosti, které běžence ubytovaly, by mohly získat od státu příspěvek na náklady. Na ubytovanou osobu by měsíčně mohl činit 1000 korun, nejvýš ale 5000 korun.

Vyplývá to z návrhu zákona s opatřeními kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který na svém webu zveřejnila vláda.

Navrhovaná norma, kterou předkládá ministerstvo vnitra, obsahuje úpravu pravidel víz pro uprchlíky. Zmiňuje takzvaná víza ke strpění a dočasnou ochranu. Týká se i zdravotního pojištění, přístupu na trh práce, poskytování dávek a školní docházky. Zákon už dřív ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil za "lex Ukrajina". Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby se v Česku zaregistrovalo 33.000 příchozích, jen za čtvrtek jich bylo 8400. Ministerstvo vnitra ve čtvrtek udělilo 8309 víz ke strpění.

Podle návrhu zákona by humanitární dávka 5000 korun byla pro všechny, kteří se do Česka dostali po 24. únoru po začátku ruské invaze. Měla by pokrýt základní potřeby. "Navrhuje se, aby první dávka ve výši 5000 korun byla poskytnuta automaticky, v návaznosti na vydání povolení k pobytu," uvedli autoři normy v podkladech. Uprchlíci bez majetku a peněz by mohli podporu získat opakovaně. Pobírat by ji mohli pak ještě až další tři měsíce. Museli by o ni požádat krajské úřady práce.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve čtvrtek v noci po jednání kabinetu částku neupřesnil. Řekl jen, že vzhledem ke stavu rozpočtu bude "poměrně střízlivá". Dodal, že se legislativní úprava dokončuje. Může se tedy ještě změnit.

Humanitární dávky by se měly podle navrhovaného zákona vyplácet za období do konce května, poté by už lidé mohli mít přístup k běžným dávkám v hmotné nouzi. Dobu vyplácení i částku by vláda mohla případně podle vývoje situace upravit. Podle podkladů k zákonu by odhadované výdaje mohly činit asi tři miliardy korun, pokud by dorazilo 200.000 uprchlíků.

Lidé, kteří u sebe zdarma ubytovali uprchlíky aspoň na týden, by mohli podle návrhu získat "příspěvek pro solidární domácnost". Podpora by se poskytla za měsíce březen až květen. Na osobu by činila 1000 korun za měsíc, nejvýš ale 5000 korun. Ubytovatel by mohl o příspěvek požádat krajský úřad práce. Pokud by se podle autorů zapojilo na čtvrt roku 10.000 ubytovatelů a měli plnou částku, výdaje by dosáhly 150 milionů korun.

Jurečka řekl, že česká strana bude v EU vyjednávat o možnosti vyplácet humanitární dávky aspoň z části z evropských peněz. "Státy střední a východní Evropy budou čelit největšímu náporu. Pomoci uprchlíkům musíme. Zároveň ale potřebujeme solidaritu ostatních," řekl ve čtvrtek po jednání kabinetu Jurečka.

Podle vládního plánu by se návrh měl projednat ve Sněmovně zrychleně v legislativní nouzi. Jurečka řekl, že by se pravidla měla schválit příští týden.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 2 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

Jednání o půjčce Ukrajině tříští Evropu. Na povrch vyplouvají staré spory, ve hře je nový plán

V Bruselu vrcholí diplomatické úsilí o nalezení kompromisu, který by zachránil dohodu o finanční pomoci Ukrajině na nadcházejícím summitu EU. Členské státy jsou hluboce rozděleny v otázce, zda k sanaci ukrajinských financí využít zmrazená ruská aktiva.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy