Třídění odpadu? Češi patří k evropské špičce

Každý Čech loni vytřídil v průměru 44,8 kilogramu papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. V porovnání s rokem 2015 je to o 2,5 kilogramu více. V tiskové zprávě to uvedla společnost EKO-KOM, která zajišťuje sběr a recyklaci po celé zemi. "V roce 2016 jsme celkově vytřídili a zrecyklovali bezmála 800.000 tun obalových odpadů," uvedl generální ředitel společnosti Zbyněk Kozel.

Každý Čech vytřídil v průměru 20 kilogramů papíru, zhruba 12 kilogramů plastů, stejné množství skla a necelého půl kilogramu nápojových kartonů. Při započtení kovů se celková průměrná váha vytříděných dopadů na obyvatele ještě zvedne na 56 kilogramů.

Přístup ke kontejnerům na tříděný odpad mají obyvatelé na 99 procentech území a v roce 2016 mohli využít více než 307.000 nádob. Z toho 70.000 tvoří menší kontejnery u rodinných domů. Podle zástupců společnosti se snižuje i průměrná vzdálenost k nejbližšímu sběrnému místu. V roce 2016 se barevné kontejnery přiblížily domácnostem o metr na 96 metrů.

Think-tank Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) loni vydal studii, podle které český systém třídění i přes monopol funguje dobře, s nízkými náklady a relativně efektivní správou.

Nové odpadové zákony, které ministerstvo životního prostředí nedávno kvůli připomínkám stáhlo z legislativního procesu, by po projednání novou vládou vzešlou z podzimních voleb mohly v optimálním případě začít platit v roce 2019.

Prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš dnes upozornil, že nová legislativa měla zvýšit poplatky za uložení odpadu na skládky. Tyto poplatky podle Bartoše už delší dobu stagnují, což znevýhodňuje separaci či energetické využití odpadu. "Nízké poplatky nevytváří prostor, aby investor (do zařízení na energetické využití odpadu) měl jistotu, že ho skládka nepodtrhne a nesebere mu odpady," upozornil Bartoš.

Města a obce přitom od roku 2024 nebudou moci ukládat směsný komunální odpad do země. Například samosprávy v Olomouckém kraji uvažují o pořízení moderní technologie plazmového zplyňování odpadu, s jejíž pomocí by ročně zlikvidovaly až 100.000 tun zbytkového odpadu z celého regionu. Vybudování plazmové spalovny bude stát 1,5 až dvě miliardy korun, přičemž úřady zjišťují možnosti financování projektu.