Zeman dorazil na Zemi živitelku, kritizoval Bursíka. Ozval se i Klaus

Oba shodně uvedli, že do tvorby zemědělských opatření by neměli mluvit lidé, kteří tomu nerozumí. V posledních týdnech byly vznášeny připomínky proti boji s hraboši, kdy stát nejdřív povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům, po vlně námitek ekologů a ministerstva životního prostředí ale plošné rozhazování jedu odvolal.

Zeman v minulých letech hovořil o nutnosti zavlažování krajiny a o tvorbě rybníků. Letos připomněl boj s kůrovcem. Lesníci očekávají, že těžba kůrovcového dřeba bude letos kulminovat, a například ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) o současné kůrovcové kalamitě hovoří jako o nejhorší od dob Marie Terezie.

"Já jsem tady inventář, protože jsem zhruba popatnácté na Zemi Živitelce a jezdím sem rád, protože se setkávám s moudrými lidmi. S lidmi práce, těžké práce, práce s půdou, práce s hospodářskými zvířaty a já bych ve svém stručném příspěvku chtěl mluvit právě o těchto lidech," řekl Zeman.

Prezident v proslovu kritizoval někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ). Podle něj při interpelacích v Poslanecké sněmovně Bursík kdysi prohlásil, že je přítelem kůrovce. Nyní je podle prezidenta vidět, že výsledky naivní víry v přetvoření hospodářských lesů v divočinu se odráží ve statisících uschlých stromech právě na Šumavě.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v reakci na to novinářům v Praze řekl, že daleko větší problém s kůrovcem mají právě hospodářské lesy, a ne Šumava. "Šumava není zdaleka nejrizikovější část, kde je kůrovec rozšířen, paradoxně je tam stav kůrovce daleko nižší než v hospodářských lesích České republiky," řekl Brabec.

Bývalý prezident Václav Klaus při zahájení akce pochválil ministra Tomana za jeho "vážnou, mužnou a dramatickou mluvu", kterou se mu daří zlepšovat rozpočet jeho úřadu.

"Když najednou začne trochu sucho, tak hned vydyndá několik miliard z rozpočtu, což se paní Maláčové ne tak snadno prosadí. Ona nemá tak silný hlas," poznamenal bývalý prezident.

Zemědělci ve druhé fázi žádostí o kompenzace za loňské sucho požádali o 1,3 miliardy korun. V první fázi na konci loňského roku, když se žádalo o kompenzace za krmné plodiny, to bylo 961 milionů korun. V součtu tak šlo o více než 2,25 miliardy Kč. Stát pro ně dohromady měl dvě miliardy korun. Letos se Tomanovi podařilo dojednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) zvýšení rozpočtu úřadu o miliard na 24 miliard korun, resort chtěl původně o půl miliardy korun ještě více.

Když se obyvatel staré Kréty ptali, proč nemají hradby, odpověděli, našimi hradbami jsou naši muži. A hradbami našeho zemědělství, faktorem jeho dalšího rozvoje jsou lidé, kterým říkám srdcaři: https://t.co/AunhsiR3W4 pic.twitter.com/UTXoqqbcRT

Z miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství. Ministerstvo zemědělství tak bude hospodařit s rozpočtem z národních zdrojů ve výši 24 miliard, celkový rozpočet resortu je pak naplánován na 55,9 miliardy korun, zhruba o 1,5 miliardy méně než letos.

Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku.