Smog u soudu: Umírají lidé, stát nic nedělá, naštvala se Ostrava

"Soud má za prokázáno a za nepochybné, že v tomto regionu jsou skutečně porušovány limity znečišťujících látek. Nezákonný následek je tedy nezpochybnitelný. Žalobce však neprokázal, že právě nečinností nebo pasivitou žalovaných správních orgánů došlo k nezákonnému důsledku," uvedla předsedkyně soudního senátu Ludmila Sandnerová s tím, že nijak nezpochybňuje vážnost situace na Ostravsku.

Ministerstvu životního prostředí Ostrava vytýkala mimo jiné absenci dotační podpory. Sandnerová však upozornila, že samotné nastavení dotačních programů nelze hodnotit jako zákonné či nezákonné, protože jde o politické rozhodnutí. Ministerstvo dopravy mělo podle Ostravy dokončit dopravní infrastrukturu mimo obytné zóny ve městě, podle soudkyně ale měly být v tomto ohledu činné jiné orgány než ty, které Ostrava zažalovala.

"Já si myslím, že žaloba byla zamítnuta z formálních důvodů, ta věcná skutková podstata trvá. V podstatě u nás umírají lidé, protože stát nečiní," řekl novinářům po vynesení rozsudku ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD). Soud podle něj neměl odvahu rozhodnout jinak.

Soudkyně při odůvodnění rozsudku zmínila také to, že Ostrava v řízení neprokázala, že sama pro zlepšení kvality ovzduší využívá všechny prostředky, které jí právní řád svěřuje. "Udělali jsme toho řadu, ale otázka je, co můžeme udělat... Jaký význam má udělat bezemisní zóny na deseti kilometrech čtverečních, když je dva a půl tisíce kilometrů zasaženo inverzí?" reagoval primátor.

Žalované ministerstvo životního prostředí odmítlo, že by stát v současné době nečinil kroky ke zlepšování kvality ovzduší na Ostravsku. Resort zmínil třeba program Zelená úsporám. Město však i podporu výměny starých kotlů považuje za slabou. Ostrava kritizuje například zvažovaný přesun více než tří miliard korun z Operačního programu Životní prostředí do Operačního programu Doprava či malý tlak vlády na polské představitele, odkud do regionu podle odborníků míří část znečištění.

Znečištění ovzduší prachem vážně ohrožuje životy a zdraví obyvatel České republiky. Vdechování vzduchu znečištěného prachem mělo v roce 2011 na svědomí asi 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

Jako polétavý prach (PM10) se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm. Jako jemný prach (PM2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μm, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto jsou považovány z hlediska lidského zdraví za nebezpečnější. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.