Benediktini drsně: Lesy ČR si ještě z majetku, zatím bez pána, chtějí užít

Právníci Lesů ČR odmítli vydat podle LN pozemky proto, že jsou přesvědčeni, že konfiskace majetku řádu proběhla ještě před únorem 1948 na základě takzvaných Benešových dekretů. Vyplývá to z dokumentu, který mají LN k dispozici.

Řád rozhodnutí Lesů ČR pobouřilo. "Výzvu (o vydání) odmítli bez odůvodnění, z čeho tak soudí. Mají vyznačenou úmyslnou těžbu pro rok 2014. Prodlužují to, aby si ještě z majetku, zatím bez pána, užili. Nejlépe do vlastní kapsy," řekla LN právnička řádu Alena Štumpfová. Lesy ČR se proti jejímu tvrzení dnes ohradily.

"Na předmětných pozemcích v roce 2013 žádná úmyslná těžba neprobíhala, přičemž obdobně bude postupováno i v roce 2014," uvedl podnik v tiskové zprávě.

"Lesy odmítly řádu vydat majetek, my o tom teď budeme rozhodovat ve správním řízení. Když to zamítneme, může se řád obrátit na soud. A vypadá to, že jejich žádost nebude ani u nás úspěšná," řekl LN šéf pozemkového úřadu Petr Šťovíček.

Řád chce podle Štumpfové na přelomu ledna a února doručit pozemkovému úřadu návrhy na vydání správního rozhodnutí. A pokud je úřad zamítne, benediktini podle ní žalobu k soudu podají.

Průzkumy ukazují, že většina Čechů s restitucemi nesouhlasí a považuje je za nespravedlivé. Církev se ale brání: "Nejde o restituce. Obsahem pojmu restituce je navrácení do původního stavu. V případě církevního majetku restituci nelze provést, neboť mezi znárodněným majetkem a jeho současným stavem a strukturou je nesrovnatelný rozdíl. 44% majetku původního majetku je nenávratně ztraceno a 56% majetku se vrátí ve stavu odlišném, než jak byl církvím bez náhrady zabaven. V původním rozsahu nelze obnovit patronáty zaniklé znárodněním majetku patronů. Legitimnost navrácení církevního majetku se opírá rovněž o rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Je zřejmé, že minulé majetkové a hospodářské poměry nelze obnovit v původní podobě. Proto návrh zákona řeší především budoucí vztahy sekulárního demokratického státu a církví."

"Státu odpadne povinnost financovat duchovenské aktivity církví ze státního rozpočtu. Z daní nevěřících nebudou hrazeny mzdy duchovních, jejich pojištění jako státních zaměstnanců, platy církevních zaměstnanců a další náklady na provoz církví. Rozpočtové prostředky bude možno použít k účelu, s nímž se bude ztotožňovat větší část společnosti. Náklady na duchovenské aktivity budou církve hradit z vlastních zdrojů. Stále kladená otázka „Kdo na koho doplácí?", ztratí v souvislosti s církvemi smysl," tvrdí církev.

A pokračuje: "Zatímco nekonečné diskuse o církevním majetku naši společnost dlouhá léta rozdělovaly, tak je značně pravděpodobné, že „vyrovnání" spojené s dobrým hospodařením s církevním majetkem nesoucím výnosy, z nichž se budou státu platit daně, umožní církvím zvýšit rozsah a kvalitu poskytované sociální péče, zdravotnictví, vzdělání, kultury a charity. Prospěch z toho budou mít věřící i nevěřící, což nepochybně přispěje k větší společenské harmonii v naší zemi."