Euro v Česku jen tak nebude. Fialova vláda jej řešit nechce

Vzhledem k aktuální ekonomické situaci není zavedení eura v Česku tématem, které by se mohlo řešit v tomto volebním období. V rozhovoru s ČTK to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Nejprve je nutné dát do pořádku český státní rozpočet a zkrotit inflaci, zdůraznil. Ocenil diskusi, která se o kladech i záporech zavedení společné evropské měny vedla na nedávné ideové konferenci občanských demokratů.

Vláda se loni před Vánocemi shodla na tom, že Česko zatím nestanoví termín k přijetí eura. Podpořila tak doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v té souvislosti uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů. Podobně se vyjadřoval i předminulý víkend na konferenci ODS.

Fiala připomněl, že Česko neplní tzv. maastrichtská kritéria, kterými je podmíněn vstup do eurozóny. "Vzhledem k tomu, jaká je aktuální ekonomická situace, tak to vlastně není teď téma, které bychom mohli řešit v tomto volebním období," uvedl. Česko si musí napřed dát do pořádku vlastní rozpočet a zkrotit inflaci, míní. "Dokud kritéria nebudeme naplňovat, nebo se tomu aspoň blížit, tak ta debata vlastně není taková, že ano, nebo ne," doplnil.

Debatu z ideové konference ODS nicméně ocenil. "Bylo vidět, že diskuse o euru byla velmi živá, že se jí hodně účastnili i mladí členové ODS. Zaznívaly tam oba pohledy a myslím, že to docela dobře odráží diskusi v naší společnosti," uvedl. Připomněl slib umožnit vedení účetnictví v euru. "Není to vůbec jednoduché legislativně i jinak, ale pracujeme na tom, abychom tento slib naplnili," řekl.

Vyzdvihl i to, že konference podpořila vládní balíček na ozdravení veřejných financí. "Hodně tam delegáti zdůrazňovali další úkol, a to je zeštíhlování a zefektivňování státu," uvedl. Vláda chce proto jít i cestou rušení agend a ke štíhlejšímu a efektivnějšímu státu. Soustředit se chce v souladu s podněty straníků i na vzdělávání, budování dopravní infrastruktury či bezpečnost.

Fiala: Po úsporném balíčku musí ČR urychlit strategické projekty

Po prosazení úsporného balíčku a důchodové reformy se bude vláda soustředit na urychlení a realizaci velkých strategických projektů, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu dalšího desetiletí. V rozhovoru s ČTK to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Součástí plánu je i zřízení výboru pro strategické investice, o kterém kabinet informoval po svém středečním zasedání.

Změny v důchodovém systému a balíček 58 opatření ke konsolidaci veřejných financí zveřejnil kabinet před dvěma týdny. Fiala při představení plánu nazvaného Česko ve formě řekl, že bez balíčku by byl příští rok schodek rozpočtu o 94 miliard korun vyšší. "Další krok by mělo být soustředit se na urychlení a realizaci velkých strategických projektů," řekl ČTK Fiala.

Je podle něj nutné zajistit projekty, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu třeba dalšího desetiletí kupředu. Kabinet kvůli tomu sestaví výbor pro strategické investice, který bude mít za cíl tyto činnosti koordinovat. Formálně vznikne do několika týdnů.

Výbor má řešit například překážky, které se nedají překonat resortně, doplnil Fiala. "Od vysokorychlostních tratí, přes dostavbu jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje, zrychlení bytové výstavby až po gigafactory. Prostě všechny ty velké projekty, které budou zlepšovat naši infrastrukturu. Na ty se teď chceme soustředit v druhém kroku Česka ve formě," uvedl.

Z krátkodobých věcí se vláda soustředí například na redukci agend. "To není úkol, který by šlo řešit exekutivně, tam je třeba udělat ve většině případů i legislativní opatření," řekl. Koordinovat práce při rušení zbytečných agend bude úřad vlády.

Ozdravný balíček je podle Fialy záměrně strukturován tak, že větší podíl tvoří škrtání výdajů, nikoliv navyšování příjmů. "Zhruba třetinu tvoří nárůst příjmů, dvě třetiny seškrtání výdajů. To má samozřejmě dlouhodobý efekt i do dalších let," odpověděl premiér na dotaz, zda nynější opatření zajistí nutné úspory i pro další roky, nebo bude nutné připravit podobně obsáhlý balíček opětovně.

Stát chce také ušetřit na zrušených dotacích přes 54 miliard korun. Také to bude mít dopad i v dalších letech, zmínil Fiala. "Máme odvahu poprvé sáhnout do toho, co se nazývá dotační podnikání a opravdu výrazně redukovat dotace, které jdou ziskovým podnikatelským subjektům. To bude mít také pozitivní dopad v dalších letech," řekl.

Související

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 3 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 4 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 6 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 10 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy