Hradní kauzy za Zemanovy éry by mohla řešit sněmovní vyšetřovací komise

"Za mě bude důležité, abychom našli koaliční shodu," uvedl Zuna k záměru, za nímž stojí také Šimon Heller (KDU-ČSL) a Jiří Hájek (STAN). Velmi rezervovaně se k iniciativě stavěli podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy občanští demokraté. Zuna předpokládá, že debatovat o ní budou i předsedové koaličních poslaneckých klubů, případně stran.

Iniciativa ke zřízení komise vznikla zejména v souvislosti s několika jednáními sněmovního bezpečnostního výboru o nakládání s utajovanými zprávami na Hradě. Jednalo se o skartaci materiálu o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU. Podle pracovnic Pražského hradu se tak stalo omylem. Podle Zuny by v objasňování záležitosti mohli nyní pomoci noví zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky.

K předložení návrhu na zřízení vyšetřovací komise jsou nutné podpisy nejméně 40 poslanců. Iniciátoři už je sbírají. Například ze 14členného klubu TOP 09 se zatím připojila podle Zuny více než polovina poslanců. Heller v dnešním pořadu Ptám se já serveru Seznam Zprávy uvedl, že pozitivní ohlas má návrh i mezi lidoveckými poslanci, kolik podpisů zatím mezi nimi sebral, nechtěl specifikovat. Jakou podporu návrh má podle něj bude jasnější během příštího týdne, kdy se poslanci sejdou na řádném jednání a iniciátoři návrhu dají dohromady své podklady. Uvedl, že o návrhu na zřízení komise osobně jedná s poslanci ODS a i mezi nimi podporu podle svých slov nachází. Pokud by komise vznikla, chtěl by, aby se jejími členy stali poslanci ze všech sněmovních klubů.

Sněmovní vyšetřovací komise má podle zákona právo opatřovat si podklady, vyžadovat vysvětlení a vyslýchat svědky. Z její činnosti může vzejít trestní oznámení. V minulosti se objevovaly hlasy, že vyšetřovací komise se k nějakým zásadním závěrům nedobraly.