Lékař: Kvůli krizi začali lidé hůře jíst, víc lidí může začít kouřit

Nárůst počtu kuřáků v době finanční krize podle Sovy ukázala americká studie, která se zaměřila na rok 2009 a 2010. "Pacienti, kteří byli nezaměstnaní nebo ztratili práci, začali více kouřit," uvedl. Podle něj už teď pacienti mluví o tom, že mají stres a obavy z budoucnosti. Právě stres často lidi k užívání nikotinu vede. "Když (kuřák) nebude mít peníze, tak místo zahřívaného tabáku sáhne po klasické cigaretě nebo si je bude sám balit z tabáku," doplnil. Proti alternativám, které obsahují nikotin, na kterém vzniká závislost, v nich škodí zdraví navíc i zplodiny hoření.

Podobně mohou lidé přistupovat i k jídlu - místo zdravějších a často dražších potravin, budou nakupovat nezdravé a levné. Za poslední rok vzrostly spotřebitelské ceny o více než pětinu. Na jídle už v současné době podle průzkumu Edenred šetří šest z deseti lidí. Více než čtvrtina v průzkumu uvedla, že si kvůli zdražení nemůže dovolit stejnou kvalitu stravování jako dříve.

"Spousta pacientů uvádí, že ovoce a zelenina jsou pro ně příliš drahé, a proto je nechtějí do jídelníčku zařazovat," uvedl v tiskové zprávě předseda České asociace nutričních terapeutů Martin Krobot. "Lidé se pak uchylují k nákupu průmyslově zpracovaných potravin s vysokým obsahem soli, tuku a cukru, které mohou být v tomto kontextu uvažování levnější," sdělil.

Jde například o hotová jídla, sladkosti, sušenky, párky, konzervy, instantní nudle, slazené nápoje nebo balené pečivo. Jídelníček z těchto potravin má nízkou výživovou hodnotu, obsahuje více tuků a cukrů a různé látky uměle zlepšující chuť a zlepšující jejich chuť a vůni.

Podle odborníků jsou k dostání ale i levné potraviny, které jsou zdravé, například čočka nebo červená řepa. Nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny či luštěnin může vést k rozvoji civilizačních nemocí, jako jsou cukrovka, rakovina, obezita nebo nemoci srdce a cév. Už v současné době přitom bojuje s nadváhou 71 procent českých mužů a 57 procent žen.

SZÚ také varuje před tím, aby lidé ve snaze ušetřit příliš snižovali teplotu vytápění nebo se vyhýbali pravidelnému větrání. To totiž může vést ke vzniku plísní na stěnách, jejichž spóry při vdechování škodí zdraví. Optimální teplota v místnosti je podle SZÚ 20 až 22 stupňů Celsia.

Při ohřevu vody v bojleru či výměníkových stanicích bytových domů by podle ústavu neměla teplota klesat pod 45 stupňů Celsia. V chladnější vodě se množí bakterie legionella, která způsobuje akutní horečnaté onemocnění podobné zápalu plic, varovali odborníci.