Na jižní Moravě roste počet lidí se selháním srdce, situaci zhoršil covid

Krejčí uvedl, že svatoanenská nemocnice má ročně kolem 350 lidí s infarktem, ale v době covidu personál zaznamenal zhruba desetiprocentní pokles. "Došlo k poklesu nemocných, kteří by přicházeli s problémy, protože měli strach z covidu. Nechali to zajít dál, a proto se řada lidí už nevrátila, protože třeba zemřela," uvedl Krejčí.

Podle něj jsou obdobné problémy i v jiných odvětví jako například onkologie a stejná situace je i v cizině. "Jsme svědky toho, co popisují i kolegové ze zahraničí. V době covidové pandemie nemocní s infarkty myokardu mnohem méně často chodili do nemocnic, a nemohli tak být správně ošetřeni. Lze tedy očekávat, že se tato skutečnost projeví v nárůstu počtu případů srdečního selhání, jehož je infarkt myokardu nejčastější příčinou," zdůraznil Krejčí.

Srdeční selhání se stává čím dál častějším důvodem, proč lidé končí v nemocnicích. Podle Krejčího je více než polovina pacientů nad 65 let hospitalizovaná kvůli zhoršené funkci srdce. Do pokročilé fáze srdečního selhání se pak dostane asi deset procent pacientů, u kterých musí lékaři posoudit jejich kondici, aby mohli dostat mechanickou srdeční podporu nebo absolvovat transplantaci srdce. "Bohužel pouze pro malou část pacientů jsou tyto zákroky vhodné a možné. Rozhodujícím faktorem je takzvaný biologický věk a nepřítomnost dalších vážných nemocí," řekl Krejčí.

Z pohledu odborníků hraje roli v nárůstu počtu případů srdečního selhání i obezita a špatné stravovací návyky a nijak nepomáhá ani současná ekonomická situace. "Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se navíc, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách," dodal předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.