Obce a kraje za tři čtvrtletí hospodařily s přebytkem více než 60 miliard korun

Celkové výdaje územních rozpočtů se meziročně zvýšily o 7,2 procenta na 502,7 miliardy korun. Z toho 408,5 miliardy korun tvořily běžné výdaje, z čehož dominantní část tvořily transfery peněz příspěvkovým organizacím. Kapitálové výdaje dosáhly 94,3 miliardy korun. Konsolidované výdaje územních rozpočtů na pomoc Ukrajině, mezi které spadá například provoz asistenčních center pro uprchlíky, ubytování osob z Ukrajiny nebo jazykové kurzy, byly 3,1 miliardy korun. "Významná část těchto výdajů byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu," uvedlo MF.

Celkové příjmy územních rozpočtů meziročně vzrostly o 9,6 procenta na 563 miliard korun. K růstu přispěly zejména vyšší daňové příjmy, které dosáhly 288 miliard korun, meziročně o 17 procent více.

"Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku negativně poznamenány zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů územněsprávních celků však neklesl, ale naopak překonal objem daňových příjmů z roku 2019, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a významným růstem inkasa daně z přidané hodnoty," uvedlo MF.

Podle ministerstva čeká Česko patrně recese, i kvůli důsledkům ruské agrese vůči Ukrajině, která se projevila i omezením dodávek ropy a plynu z Ruska do Česka. "Obce však nemají špatnou výchozí pozici, konkrétně nedostatek vlastních příjmů, aby nemohly čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu, což vyplývá i z významného přebytku provozního salda a výše úspor," uvedlo MF.