OBRAZEM: Sedm klíčníků otevřelo Korunní komoru s korunovačními klenoty

Karolína Svobodová

16. září 2024 19:31

Prohlédněte si 38 fotografií Sedm klíčníků otevřelo korunní komoru s korunovačními klenoty Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Proč důvěřovat zpravodajství EuroZprávy.cz

Prezident Petr Pavel společně s dalšími šesti zástupci státu, církve a města Prahy dnes slavnostně otevřel Korunní komoru ve svatovítské katedrále, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Do konce září budou klenoty přeneseny do Vladislavského sálu na Pražském hradě, kde si je bude moci veřejnost prohlédnout zdarma.

Korunovační klenoty byly naposledy vystaveny před rokem. Prezident Pavel rozhodl, že výstava se bude pravidelně konat každý rok při příležitosti státního svátku svatého Václava, který připadá na 28. září.

U Korunní komory ve svatováclavské kapli se sešli všichni držitelé klíčů, tedy kromě prezidenta také premiér Petr Fiala, kterého tentokrát zastoupil Filip Minář z Úřadu vlády ČR, předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, pražský arcibiskup Jan Graubner, pražský primátor Bohuslav Svoboda a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta Václav Malý.

Letošní výstava klenotů má podtitul „Tajemná síla kamenů“. Pomocí holografické animace budou mít návštěvníci možnost spatřit, jaké drahokamy byly na koruně při korunovaci Karla IV. v roce 1347. Původně bylo na koruně 13 zelených smaragdů a 60 perel, které Karel IV. na konci života vyměnil za modré safíry. Díky animaci uvidí návštěvníci korunu v její původní podobě.

Vstup na výstavu bude zdarma, bez možnosti předem si rezervovat vstupenky. Přístup k výstavě povede z Hradčanského náměstí přes Jižní zahrady a Býčí schodiště na III. nádvoří Pražského hradu. Výstava bude otevřena každý den od 09:00 do 17:00, kromě čtvrtka 19. září, kdy bude přístupná pouze registrovaným školním skupinám, a čtvrtka 26. září, kdy bude výstava otevřena pro veřejnost až od 13:00.

České korunovační klenoty, které zahrnují Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko a další předměty, byly zhotoveny na příkaz Karla IV. v roce 1346 pro jeho korunovaci českým králem v následujícím roce. Sloužily jako symbol moci českých králů a představují jednu z nejcennějších kulturních památek České republiky.

včera

Česku se zatykač na Netanjahua nelíbí. Zvažuje zastavení financování ICC

Související

České královské korunovace. Jak probíhaly a jaký měly význam?

Královské korunovace patřily k vůbec nejdůležitějším ceremoniálům, který v sobě spojoval státnický i duchovní charakter. Jak tento akt probíhal a jaký měl význam? Kdy se konala první česká královská korunovace a kdy poslední?

Korunovační klenoty jsou zpátky v Korunní komoře

České korunovační klenoty, které si v uplynulém týdnu prohlédlo téměř 34.000 lidí, jsou znovu uloženy v Korunní komoře katedrály sv. Víta. Stejně jako před začátkem výstavy i dnes se v katedrále muselo sejít sedm klíčníků, aby dveře komory společně zamkli. Souprava, která patří k symbolům české státnosti, se vyzvedává jen při výjimečných příležitostech. Letošní osmidenní výstava se konala u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Spolu s nimi byla vystavena i lebka sv. Václava.

Více souvisejících

České korunovační klenoty

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě

Další dramatický vývoj nabírá po téměř měsíci od sdělení obvinění případ matky podezřelé z vraždy novorozence na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji. Policisté dnes oznámili, že našli další ostatky novorozence.

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou

Evropská unie stále nemá připravený konkrétní plán na nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Ať už má Evropská komise připravenou jakoukoli taktiku na obchodní válku se Spojenými státy, nejnáročnějším úkolem bude udržení jednoty celé unie.

před 2 hodinami

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 2 hodinami

Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány

Jižní Korea se aktuálně nachází v politické krizi, kterou vyvolalo vyhlášení a následné rychlé zrušení stanného práva prezidentem Jun Sok-jolem. Tento dramatický krok, jenž trval pouhých několik hodin, zasáhl demokratickou zemi, která si historicky nese bolestivé vzpomínky na autoritářskou vládu.

před 3 hodinami

V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou

V České republice byl poprvé zaznamenán domácí případ onemocnění difylobotriózou, kterou způsobuje parazitická tasemnice spárovec široký. Podle vědců z Akademie věd ČR se muž nakazil po konzumaci syrových jiker štiky pocházejících z nádrže Lipno na jihu Čech.

před 4 hodinami

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert

Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 8 hodinami

Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky

Listopad se stal pro Ukrajinu měsícem s největšími územními ztrátami od září 2022. Podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) ztratila Ukrajina během listopadu oblast o velikosti přibližně 1 202 čtverečních kilometrů, což odpovídá rozloze města New York, uvedl server The Guardian.

před 9 hodinami

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu

Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.

před 12 hodinami

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.

včera

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy