Královské korunovace patřily k vůbec nejdůležitějším ceremoniálům, který v sobě spojoval státnický i duchovní charakter. Jak tento akt probíhal a jaký měl význam? Kdy se konala první česká královská korunovace a kdy poslední?
Korunovace, to byl především zvláštní druh mše svaté, kterou sloužil arcibiskup. Ten během obřadu také pomazal nového panovníka svatými oleji a položil na jeho hlavu korunu. Čeští králové absolvovali zpravidla slavnostní korunovace v katedrále svatého Víta. První český král, Vratislav I., byl však korunován dne 15. června 1086 na Pražském hradě. Zprávu o jeho korunovaci zaznamenal kronikář Kosmas: „Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho.“
Při korunovacích asistovali arcibiskupovi další duchovní, a to nejčastěji pražský a olomoucký biskup. Počet biskupů přítomných u korunovační mše se postupem času zvyšoval, stejně tak přibývalo asistujících duchovních. Ceremoniálu se účastnili také nejvyšší úředníci, vysoce postavení šlechtici.
Do korunovačních aktů českých královen se zapojovaly i ženy, konkrétně abatyše z benediktýnského kláštera u svatého Jiří na Pražském hradě, tedy představené nejstaršího kláštera na našem území. Jejich účast na korunovacích zakomponoval Karel IV. do oficiálního korunovačního řádu. Zprvu měly být svatojiřské abatyše královně doprovodem a pomocnicemi při oblékání do slavnostních šatů. Později dokonce asistovaly arcibiskupovi při samotném korunování. Královnu pomazávaly svatými oleji, osušovaly je, dávaly nové panovnici korunovační klenoty. Na konci 18. století roli svatojiřských abatyší při korunovaci českých královen převzaly abatyše z pražského Tereziánského ústavu šlechtičen, tedy z řad rakouských arcivévodkyň rodu habsbursko-lotrinského. V jiných zemích než v těch českých se ženy takto výrazně do aktu slavnostní korunovace nikdy nezačleňovaly.
Podobu a průběh korunovace českých králů a královen zaznamenal do svého Korunovačního řádu Karel IV., z něhož je patrný výrazný duchovní význam této události. Jsou zde popsány jednotlivé úkony i pronášené modlitby. Během staletí se Karlův korunovační řád několikrát pozměňoval, v základu však zůstal stejný až do zániku monarchie v roce 1918.
Korunovaci ohlašovaly zvony, za jejichž hlaholu se ubíralo do chrámu korunovační procesí. Budoucí král po vstupu do katedrály políbil korunovační kříž, následně se o samotě pomodlil a převlékl do korunovačního oděvu. Podoba tohoto roucha byla jasně definována korunovačním řádem, dbát se muselo především na to, aby se košile dala rozepnout na ramenou a na hrudi kvůli potřebnému pomazání svatými oleji. Jak nechal zapsat Karel IV.: „znamenati jest, že sukně králové i košile mají býti otevřěny napřěd i nazad až do pasu a kněz arcibiskup má ji mazati na kříž svatým olejem a na prsech i na plecí.“ Králové i královny nesměli mít během korunovace pokrývku hlavy, vlasy se nechávaly rozpuštěné.
V korunovačním oděvu se král přesunul k oltáři s korunovačními klenoty, v jehož blízkosti se nacházel i trůn, u něhož musel pokleknout. Po modlitbě následoval slib budoucího panovníka, že bude vládnout čestně, spravedlivě a pokud možno v míru. Po složení slibu a políbení korunovačního kříže byl král pomazán svatými oleji, dostal požehnaný svatováclavský meč, korunovační prsten, žezlo a jablko. Na závěr se králi položila na hlavu svatováclavské koruna. Již korunovaný král poté přinesl na oltář své oběti, arcibiskup mu požehnal a zakončil mši. Pokud byl král ženatý, absolvovala jeho manželka korunovaci spolu s ním (respektive po něm), a stala se tak královnou. Průvod se následně přesunul na slavnostní korunovační hostinu, která rovněž probíhala podle předepsaných pravidel.
Poslední česká královská korunovace se uskutečnila na podzim roku 1836, tehdy se stal českým králem Ferdinand V., císař Ferdinand I. Dobrotivý. O pár dní později byla korunována i jeho manželka Anna Marie Savojská.
Související
Zájem lidí o korunovační klenoty zůstává velký, podle Hradu nejde zvýšit kapacitu
Korunovační klenoty jsou symboly moci českých králů. Dochovaly se celé?
korunovační klenoty , České korunovační klenoty , historie
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Megalomanští Saúdové na stavbách nešetří. Vzniká město v jediné budově i lyžařské středisko
před 1 hodinou
Fiala hájí svůj postup ve vládní krizi s Piráty. Sepsul Michálka, který mu nezvedl telefon
před 2 hodinami
České královské korunovace. Jak probíhaly a jaký měly význam?
před 3 hodinami
Plzeň dvakrát v zápase s Frankfurtem prohrávala. V závěru dvěma brankami šokovala soupeře
před 3 hodinami
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
před 4 hodinami
Trump může mít osud Ukrajiny a Evropy ve svých rukou. Musí si dát pozor na jazyk
před 5 hodinami
Potvrzeno. Hassan Nasralláh je mrtvý, oznámilo hnutí Hizballáh
před 5 hodinami
Policie reaguje na smrt Nasralláha. V Česku přijala preventivní opatření
před 6 hodinami
Pavel šel po návratu z USA volit senátora na Litoměřicku
před 7 hodinami
Princ Harry varoval před epidemií u mladých. Souvisí se sociálními sítěmi
před 8 hodinami
Trump je připraven žalovat Google. Škodí mu prý v boji o Bílý dům
Aktualizováno před 9 hodinami
Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh je mrtev, oznámil Izrael
před 9 hodinami
Z Paříže do Berlína nově za 8 hodin. Bude spuštěna nová linka superrychlého vlaku
před 9 hodinami
Miloš Zeman má osmdesátiny. Slavit bude na Hluboké, dorazí Fico či Babiš
před 10 hodinami
Nečekané prohlášení Samaranche: MOV dá Rusku "okamžitě" zelenou, pokud mne zvolí
před 10 hodinami
Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není
před 11 hodinami
Druhé kolo senátních voleb pokračuje. Páteční účast byla nízká
před 12 hodinami
Izraelci opakovaně útočili na Hizballáh v Bejrútu. Nasralláh může být po smrti
před 13 hodinami
Předpověď počasí na víkend: Neděle bude slunečnější, ale chladnější
včera
Jak bude vypadat ruská odplata? Rozsáhlá síť vlivových operací Moskvy je bezpečnostní noční můrou
Rusko už několikrát otevřeně pohrozilo, že pokud Ukrajina použije zbraně dlouhého doletu proti ruskému území, přijde odvetná reakce. Jenže Moskva má nejen na území Evropy širokou síť agentů, sabotérů a hackerů, takže nelze dost dobře předpokládat, jak by taková odplata vypadala.
Zdroj: Jakub Jurek