Schwarzenberg: Evropu zasáhla únava z demokracie. Snad lidi probudí Putin

"Demokracie v současné době stojí na poměrně nudných politicích, kteří se dají prakticky kdykoli zaměnit jeden za druhého, alespoň pro mnoho lidí," soudí Schwarzenberg.

Podle něj je proto pochopitelné, že občany politika příliš nezajímá a tisk fascinuje autoritativní maďarský premiér Viktor Orbán spíše než jeho kolegové z Rakouska nebo Rumunska, kteří jsou podle exšéfa české diplomacie "šediví a nudní politici". "Neměli bychom se proto divit, že zájem o demokracii je stále nižší a nižší," poznamenal Schwarzenberg.

Někdejší kancléř zakladatele Fora 2000, zesnulého prezidenta Václava Havla varoval před opuštěním myšlenky liberální demokracie a před hlasy, které například chválí situaci v komunistické Číně. "Možná, alespoň já v to doufám, že Vladimir Vladimirovič Putin nás probudí a možná že to bude právě on, kdo pohne Evropu a Evropskou unii k větší jednotě a že si vzpomeneme na to, co je to demokracie, kterou musíme bránit," uvedl předseda TOP 09.

"Já se domnívám, že největší riziko, kterému Evropa čelí, spočívá v silném paradoxu. Na jedné straně občané volají po více sociálních práv, po větších nárocích, to znamená po silnějším státu, ale současně po méně osobní svobodě a silnějšímu paternalismu státu a také slabší občanské společnosti," poznamenala ke stavu na starém kontinentu Radičová.

Další z dnešních panelů na konferenci se věnoval významu zahraniční politiky založené na obhajobě lidských práv, jak ji razil Havel. O odkazu prvního polistopadového prezidenta na něm promluvil mezi jinými známý běloruský disident a první nositel mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva Ales Bjaljacki, tibetský exilový premiér Lozang Sanggjä nebo prezident americké nadace na podporu demokracie Carl Gershman. Ten zopakoval Havlova slova z Kyjeva v roce 2009: "Pokud ekonomické zájmy převáží nad lidskými právy, bude to sebevražda."

"Havlův názor byl založen na historické zkušenosti s nacismem a s komunismem, tedy s totalitními režimy. On proti nim bojoval, protože věděl, jaké byly. Mladí lidé dnes ale nemají tuto zkušenost," upozornil Gershman na nutnost připomínat minulost zejména mladé generaci.

Osmnáctá výroční konference Forum 2000 nabízí kritickou reflexi období demokratických transformací uplynulých 20–30 let a zamyšlení nad aktuálním stavem demokracie a nad jejími výhledy do budoucna napříč regiony, tématy i generacemi. Do diskusí se zapojí více než 200 významných světových osobností, zejména politiků, akademiků, zástupců občanské společnosti, novinářů, podnikatelů a náboženských představitelů.