Rakousko se rozloučilo s Karelem Schwarzenbergem

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen ve svém projevu rovněž charakterizoval Schwarzenberga jako kosmopolitu a státníka. Do plně obsazené katedrály svatého Štěpána ve Vídni dorazila nejen Schwarzenbergova rodina, ale i významní současní a bývalí rakouští politici, diplomaté a veřejnost.

Na vzpomínkové mši, kterou vedl Schönborn s doprovodem orchestru, se kromě Van der Bellena a jeho předchůdce v prezidentském úřadu Heinze Fischera zúčastnili i šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg, zástupci aristokracie a český velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler. Oceněn byl rovněž Schwarzenbergův prostřednictvím v diplomatických vztazích mezi Rakouskem a Českem.

Van der Bellen prohlásil: "Byl Rakušanem, Čechem, Švýcarem, Evropanem. Byl vším. Odchod Schwarzenberga je pro nás velmi těžký. Nám všem bude chybět." Prezident Schwarzenberga označil za státníka, který měl jasnou vizi a zanechal trvalý odkaz. Schönborn zdůraznil Schwarzenbergův patriotismus a evropský přístup a nezapomněl na jeho smysl pro humor.

Zádušní mše trvala přibližně dvě hodiny, během nichž se Schönborn v kázni věnoval také komunismu a klíčovým událostem sametové revoluce v roce 1989 v Československu, kde Schwarzenberg sehrál důležitou roli jako kancléř Václava Havla.

Schwarzenberg byl v posledních dnech před smrtí letecky přepraven do nemocnice ve Vídni, důvod hospitalizace prozradit nechtěl. Chyběl už v sobotu 28. října na Pražském hradě, ačkoliv mu u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu bylo prezidentem Petrem Pavlem propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání. Řád Bílého lva občanské skupiny 1. třídy za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky tak převzal jeho syn.

Schwarzenberg byl šlechticem a příslušníkem české větve rodu Schwarzenbergů, podle dědičného titulu byl knížetem ze Schwarzenbergu, vévodou krumlovským, hrabětem ze Sulzu a lankrabětem klettgavským. 

Narodil se 10. prosince 1937 v Praze, po nástupu komunistů v tehdejším Československu se rodina uchýlila do emigrace do Rakouska, kde i kníže setrval až do sametové revoluce v roce 1989. Po ní se poprvé přiblížil vrcholné politice, když se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. 

Výraznější politické angažmá začalo po přelomu tisíciletí. Schwarzenberg v roce 2004 napodruhé uspěl v senátních volbách, když byl do horní parlamentní komory zvolen ve volebním obvodu Praha 6. V lednu 2007 se jako kandidát Strany zelených stal poprvé ministrem zahraničních věcí. Ve funkci setrval do května 2009.

V témže roce stál u vzniku nové politické strany TOP 09, kterou založil společně s Miroslavem Kalouskem. Do listopadu 2015 byl jejím předsedou, než ho nahradil bývalý ministr financí. Od července 2010 byl téměř tři roky opět šéfem české diplomacie a také místopředsedou vlády premiéra Petra Nečase.

Schwarzenberg se také v roce 2013 zúčastnil první přímé prezidentské volby, v níž postoupil do druhého kola, v němž prohrál s bývalým premiérem Milošem Zemanem. V politice nakonec zůstal do konce předchozího funkčního období Poslanecké sněmovny na podzim 2021, po němž odešel do důchodu.