Dienstbier dostal nápad. Co se chystá pro děti?

Podle vládní zprávy o stavu lidských práv za loňský rok je Česko jednou z posledních čtyř zemí EU, která ještě takzvaného dětského ombudsmana nemá. Chybí tak instituce, která by na ochranu a prosazování práv dětí dohlížela.

"Zvažujeme dvě varianty. První je samostatná instituce, která by mohla ideálně naplňovat roli, kterou má sehrát. Byla by srozumitelná pro děti, měla by jasnou tvář, děti by lépe věděly, na koho se obracet. Nehrozilo by, že by se jejich agenda dostala na druhou kolej," uvedl Dienstbier.

Podle něj by se nový dětský ombudsman či ombudsmanka věnovali nejen konkrétním stížnostem, ale připravovali by i návrhy změn zákonů a opatření ve prospěch dětí.

Druhou možností podle ministra je vytvoření postu zástupce nynější ochránkyně práv, který by měl na starosti problematiku dětí. Výhodou této varianty jsou nižší náklady a zázemí kanceláře ombudsmanky, doplnil Dienstbier. Do konce příštího roku má oba modely posoudit a analýzu předložit vládě. Věří, že to jeho tým stihne dřív. Zákon o ochránce či ochránkyni dětských práv by Parlament podle plánu měl přijmout ještě do konce volebního období. Volby by měly být v roce 2017.

Podle ombudsmanky Anny Šabatové její kancelář řeší ročně kolem pěti desítek stížností a podnětů od dětí. Týkají se třeba pobytu v dětských domovech, léčby či přejímání poštovních zásilek bez občanského průkazu. Úřad zřídil i dětskou stránku deti.ochrance.cz.

Na ochránce se například obrátil patnáctiletý Roman, který byl společně s mladšími sourozenci odejmut z rodiny na základě rozhodnutí soudu (tzv. předběžné opatření) a svěřen do zařízení pro děti. Důvodem bylo to, že si stěžoval sociálním pracovníkům, že má na něj matka přehnané nároky, má příliš mnoho kroužků, matka mu často nadává a někdy jej dokonce nepřiměřeně fyzicky trestá. Roman si však nepřál, aby byl odejmut z rodiny, a už vůbec nechtěl způsobit odnětí i mladších sourozenců, kterých se jednání matky až tolik nedotýkalo (hlavně nejmladšího 4 letého sourozence). Roman si přál, aby problémy s matkou sociální pracovníci zkusili řešit nejprve domluvou.

Ochránce ve věci provedl ihned šetření. Pracovníci ochránce byli navštívit Romana v zařízení, aby s ním věc osobně probrali, dále ve věci jednali se sociálními pracovníky a společně hledali co nejrychlejší řešení v zájmu sourozenců tak, aby bylo zohledněno jejich přání být co nejdříve zpět v rodině. Rodiče také spolupracovali s úřadem a podařilo se dohodnout, že budou docházet do poradny, kde jim budou pomáhat řešit napjaté vztahy v rodině zejména mezi matkou a dětmi tak, aby se mohly vrátit ze zařízení zpět domů. Spolupráce rodiny byla dobrá a sourozenci se domů vrátili.

Podle Pavly Gomby z české pobočky UNICEF zkušenosti z jiných zemí ukazují, že se samostatný úřad osvědčuje lépe. "Dětský ombudsman není žádný experiment. Je to institut, který velice dobře funguje ve 35 zemích světa," podotkla Gomba.