Zaznívají výzvy k odchodu ČSSD z vlády. Daňový balíček rozvrací veřejné finance, tvrdí Hamáček

Sněmovnou schválená verze daňového balíčku se sazbou 15 procent u daně z příjmu znamená rozvrat veřejných financí v Česku. Republika se enormně zadluží, dlouhodobě budou v ohrožení zdravotní i sociální systém, sdělil dnes ČTK vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Hrozí podle něj privatizace nemocnic a také kolaps důchodového systému.

ČSSD, která neuspěla s alternativním návrhem sazby ve výši 19 a 23 procent, by podle některých straníků měla odejít z vlády s ANO. 

Změny v daňovém systému odsouhlasila Sněmovna v noci na dnešek. Prošlo zejména zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Od příštího roku se má zdaňovat hrubá mzda sazbou 15 procent a u vyšších příjmů 23 procenty. "Schválení daňového balíčku hlasy ANO, ODS i SPD znamená, že Česká republika si bude půjčovat a enormně se zadluží pro to, aby bohatí byli ještě bohatší," uvedl Hamáček.

Pro zrušení superhrubé mzdy podle návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) hlasovali vedle ANO také poslanci ODS, SPD, nezařazení zákonodárci i poslanec TOP 09 František Vácha. "Zrušení superhrubé mzdy v podání ANO a ODS je pokračování pravicového experimentu rovné daně expremiéra Mirka Topolánka. Navíc není časově omezeno, což je v rozporu se slibem, který dal prezidentu republiky Miloši Zemanovi premiér Babiš," uvedl Hamáček. Zeman zrušení superhrubé mzdy dříve podpořil pod podmínkou, že bude trvat pouze dva roky.

Schválená verze předpisu podle Hamáčka ohrozí dlouhodobé fungování zdravotního i sociálního systému. "Hrozí privatizace nemocnic či kolaps důchodů. Méně peněz budou mít i obce a kraje, pocítí to každý. Jediné, co jsme mohli podpořit, a také jsme podpořili, bylo zvýšení slevy na poplatníka ve výši průměrné mzdy. To je jediná reálná pomoc 'dolním deseti milionům občanů'," uvedl Hamáček.

Pardubický hejtman Martin Netolický z ČSSD vyzval stranu k odchodu z vlády, která podle něj přestala fungovat. Reagoval tak na schválení daňových změn. Netolický to dnes uvedl na facebooku. "Je to závěr čtyřletého populistického snažení (Andreje) Babiše, které skončí nejen krizí společenskou, ale také ekonomickou," napsal Netolický.

Podle hejtmana by nedůstojná role ČSSD měla rychle skončit. "Ať si (ANO) dovládne, s kým chce. Nebudu možná populární, ale cítím elementární zodpovědnost vůči nám všem. Nejde ani o to, že obce a kraje mohou rezignovat na jakékoliv investice včetně evropských, ale jde o principy, zásady a zdravý selský rozum," uvedl Netolický, který v čele Pardubického kraje na konci října zahájil třetí funkční období.

"Upřímně se modlím, aby ten marast jednoho soukromého hnutí již skončil. Nedodržení koaliční spolupráce je to minimum ze včerejší hloupé frašky," uvedl dnes Netolický na adresu ANO a k fungování koalice s ČSSD. Ve straně je 20 let a nehodlá ji v nesnadných chvílích opouštět, řekl ČTK.

"Přežili jsme jiné situace, přežijeme i tuto. Nebudu následovat ty, kteří nebyli schopní ustát, že ČSSD nebyla na výsluní," řekl hejtman.

Podle hejtmana hnutí ANO porušilo koaliční smlouvu, v daňových změnách nebyla koaliční shoda. "Podle mě ve čtvrek přestalo vládní hnutí existovat. Hnutí ANO porušilo koaliční dohodu. Hlasovalo pro daňové změny fatálního charakteru," řekl ČTK Netolický.

Kvůli snížení daní podle Netolického nyní bude muset zeštíhlet veřejný sektor. "Asi chce vláda méně krajů, méně obcí, méně veřejných služeb. Dobře. Je ovšem nutné velmi rychle snížení příjmů doprovodit dramatickými úsporami. Pokud k tomu nedojde, skončíme jako jižní státy, kterým jsme se donedávna smáli," uvedl.

Pardubický kraj podle Netolického schválenými daňovými změnami přijde po započítání všech přijatých změn bez kompenzací o 800 milionů korun ročně, tedy o 3,2 miliardy korun za čtyři roky. Netolický navrhne mimořádné jednání zastupitelstva, které sněmovní rozhodnutí nejspíš odmítne. Také věří, že Senát a prezident změny neschválí, dodal.

"Setrvání po přehlasování koaličním partnerem je rezignace na program a ztráta smyslu existence ČSSD," uvedl na twitteru Dienstbier.

ČSSD by měla okamžitě odejít z vlády. Výpadek 135 mld. na daních = chybí peníze na školství, zdravotnictví, sociální služby, policii, hasiče, důchody a další veřejné služby. Setrvání po přehlasování koaličním partnerem je rezignace na program a ztráta smyslu existence ČSSD.

— Jiří Dienstbier (@jiridienstbier) November 20, 2020

Hamáček v posledních dnech mluvil o tom, že chybějící dohoda koalice není nic zásadně problematického a věcí, na které by se měla vláda "rozlomit".

Poslanec ČSSD Václav Votava na twitteru hovoří o zločinu na veřejných financích. "Rozvrat veřejných financí s dalekosáhlými důsledky pro penzijní systém, pro financování veřejných služeb. Bude znamenat citelný výpadek příjmů krajů, měst a obcí," uvedl bývalý šéf rozpočtového výboru Sněmovny.

Kritičtí jsou i další představitelé strany. "Finální podoba balíčku je špatná. Chtěli jsme jinou cestou pomoci těm, co to potřebují, ale i těm, kdo si to zaslouží. A přitom minimálně ohrozit veřejné finance. Jiné subjekty v čele s ODS si to nepřály," napsal ČTK poslanec Petr Dolínek. Nyní je podle něj na hnutí ANO, aby přišlo s návrhy, jak balíček zapracovat do rozpočtů příštích let a neohrozit při tom školství či zdravotnictví.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Daně veřejné finance Jiří Dienstbier ml. Václav Votava (ČSSD) ČSSD Martin Netolický (ČSSD) Vláda ČR Petr Dolínek

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Euro, ilustrační fotografie.

Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Britská ponorka HMS Superb

Černé moře Rusům nenechá. EU začala jednat, spouští novou vojenskou strategii

Evropská unie představila ve středu novou strategii pro oblast Černého moře, jejímž cílem je výrazně posílit schopnost regionu přepravovat těžkou vojenskou techniku v kontextu narůstající hrozby ze strany Ruska. Klíčovou součástí plánu je investice do infrastruktury, která by mohla urychlit pohyb evropských jednotek v případě krize.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil Trumpova cel uvalená na svět

Donald Trump narazil: Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil jeho cla na světový obchod

Soud pro mezinárodní obchod ve Spojených státech rozhodl, že několik celních opatření zavedených během vlády Donalda Trumpa je v rozporu se zákonem. Podle tříčlenného senátu soudců exprezident překročil své pravomoci, když prostřednictvím výkonných nařízení uvalil cla v souvislosti s národními krizemi, aniž by dodržel zákonné limity stanovené IEEPA.

před 6 hodinami

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk opouští Donalda Trumpa. Po čtyřech měsících končí ve vládní iniciativě DOGE

Nejbohatší muž světa Elon Musk oznámil, že končí své působení v administrativě Donalda Trumpa. Jako zvláštní vládní zaměstnanec působil na ministerstvu financí v rámci kontroverzního programu DOGE, jehož cílem bylo výrazné omezení vládních výdajů. Jeho odchod přichází v době rostoucího napětí mezi Muskem a některými členy Trumpova týmu. Uvedl to deník Politico.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy