KOMENTÁŘ | Sociální demokraté před ´89? Nejsme jako oni. A dnes?

„Nejsme jako oni a až zvítězíme ve volbách a ujmeme se vlády, nebudeme dělat podobné kroky," zapřísahali se představitelé sociální demokracie, když z opozičních lavic kritizovali své vládní předchůdce v ministerských křeslech. Volby přišly, sociální demokraté již rok tvoří nejsilnější část vládní koalice a skutečnost? Sliby často zůstaly jen sliby a jede se vesele dál ve stejných kolejích.

Stačí si připomenout jen tři skutečnosti, v nichž sociální demokraté při každé možné příležitosti kritizovali předchozí vlády a slibovali, že oni budou postupovat jinak. Ať se jednalo o plošné výměny úředníků na ministerstvech po volbách, výši odměn státních úředníků, vytvoření stabilního prostředí pro podnikatele. To byly sliby. A skutečnost?

Tsunami, které zadulo vedoucími místy na ministerstvech, si vskutku v ničem nezadalo s orkány, které na stejných místech řádily po předchozích změnách vlád. Jen málokterý vyšší úředník byl uznán schopným toho, aby mohl pracovat pod novými ministry. Ostatní, byvše uznáni za naprosto neschopné, se museli poroučet.

Když ministři Rusnokovy vlády dokázali ještě překonat své předchůdce ve výši přidělených odměn svým spolupracovníkům, bouřili opět sociálně demokratičtí kandidáti na ministerské sesle a zapřísahali se, že oni budou výrazně střídmější. Rok se s rokem sešel a výsledek? Výše ministerských odměn vzrostla o další desítky milionů korun.

Nic proti tomu, pokud si je příslušní lidé zasloužili, ať je dostanou. Kde jsou ale sliby tehdy adeptů na ministry, že oni budou zacházet se svěřenými financemi zodpovědně? Odpověď je nabíledni v duchu slavné věty majora Halušky z neméně slavných Černých baronů: „Čo bolo, to bolo, terazky som majorom." Neboli jinak řečeno, ministrům se přece nesluší připomínat jejich sliby z doby, kdy ještě ministry nebyli.

A podnikatelé opět v nejistotě s daněmi

A zbývá stabilita podnikatelského prostředí. Je polovina prosince a řada firem a podnikatelů dosud stále neví, jaké vlastně budou mít příští rok sazby daní. Tedy konkrétně daně z přidané hodnoty, kde dosud nejsou zcela jasné sazby některých položek. Což je přesně stejný stav, který sociální demokraté bouřlivě odsuzovali před dvěma lety u Nečasovy vlády a hrdě se bili v prsa, že za jejich vlády podobný stav možný nebude.

A ejhle, je tu. A navíc pikantní v tom, že příslušné vládní návrhy odmítl Senát, v němž má současná vládní koalice většinu. Možná je poslanci stihnout ještě letos znovu projednat, možná je podepíše i prezident, ale podnikatelé opět neví, na čem jsou.

Je to vše jako již obehraný kolovrátek. Před volbami sliby horem dolem a po volbách se toho jede ve starých kolejích. Jenže o výsledku voleb rozhoduje právě množství daných slibů. Vypadá to, že v mnohém není ani současná vládní koalice výjimkou.