Zemanovo poselství: Chvála i kritika vlády a slova o neandrtálcích

První vánoční projev pronesl Tomáš Garigue Masaryk v roce 1933 v rámci Filmového týdeníku, v rozhlase pak o dva roky později. Na tradici navázal i Edvard Beneš i protektorátní prezident Emil Hácha. Historicky poslední vánoční projev pronesl Beneš v roce 1947, prezident Klement Gottwald pak o rok později zavedl projev novoroční. U něj pak zůstali všichni prezidenti až do loňska.

"Podnikatelé začali mít větší chuť investovat a spotřebitelé o něco větší chuť utrácet," řekl dnes Zeman. Vláda podle něj pomohla i rodinám s dětmi a valorizací penzí také starobním důchodcům. Prezident zároveň podpořil zvýšení minimální mzdy tak, aby se zvětšil rozdíl mezí ní a sociálními dávkami, což podle něj lidi více motivuje k práci. Za hlavní úkol své prezidentské funkce považuje alespoň malým dílem přispět ke snížení nezaměstnanosti.

Zeman míní, že vláda státní správu zpolitizovala tím, že vysoké úředníky státní správy nominují politici. Mezi občany je přitom 97 procent nestraníků. "Považuji tento zákon za protiústavní už proto, že diskriminuje tyto nestraníky ve prospěch členů nebo sympatizantů politických stran," podotkl prezident.

Dnešní státní úředníci podle něj připravili republiku o desítky miliard korun nečerpáním fondů Evropské unie. "A jejich neschopnost a jejich nekvalifikovanost nebyla nikdy potrestána," řekl Zeman.

Dobrý den vážení spoluobčané,

setkáváme se opět po roce, v době, kdy až do roku 1948 naši prezidenti pronášeli svá vánoční poselství. Vánoční čas je dobrým časem pro bilancování. Dovolte mi proto, abych se i já pokusil uplynulý rok naší společnosti bilancovat. Šestého ledna byla uzavřena koaliční smlouva, 17. ledna jsem jmenoval ministerského předsedu a 29. ledna jsem jmenoval vládu.

Při jmenování vlády jsem stál před problémem. Dosavadní pravidla předpokládala, že prezident republiky jmenuje navrhované členy vlády na základě lustračního osvědčení. Kdybych toto pravidlo dodržel, vláda by ze známých důvodů nevznikla a mohla by nastat dlouhodobá politická krize. Proto jsem se rozhodl toto pravidlo nerespektovat.

Mám-li hodnotit vládu za uplynulý rok jejího působení, mohu jenom opakovat to, co už jsem několikrát veřejně prohlásil. Tato vláda dala lidem naději. A naděje je významný psychologický faktor ekonomického růstu. Podnikatelé začali mít větší chuť investovat a spotřebitelé o něco větší chuť utrácet. Roztočila se tedy kola ekonomiky, která předtím byla zabržděna nesmyslnou politikou předminulé vlády.

Oceňuji, že vláda pomohla rodinám s dětmi a pomohla valorizací penzí i starobním důchodcům. Podporoval jsem zvýšení minimální mzdy, aby se zvětšil rozdíl mezi ní a sociálními dávkami a aby tak lidé byli více motivováni k práci. Podepsal jsem návrh zákona o státním rozpočtu, protože podle údajů ministerstva financí investice rostou rychleji než spotřeba domácností a ta rychleji než spotřeba vlády. A těším se na zákon o prokázání původu příjmů a majetku, o němž bych si přál, aby byl co nejtvrdší a aby na základě principu takzvané nepravé retroaktivity zasahoval co nejhlouběji do minulosti. Nikoliv, aby byl založen na principu, co sis nakradl, to je tvoje, ale dál už nekraď.

A tak zbývá jediný, ale zato podstatný rozpor mezi vládou a mnou v otázce služebního zákona. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že zcela odpolitizuje státní správu. Ve skutečnosti ale podle mého názoru tuto státní správu jen dále zpolitizovala tím, že vysoké úředníky státní správy nominují politici. Devadesát sedm procent našich občanů jsou nestraníci. A považuji tento zákon za protiústavní už proto, že diskriminuje tyto nestraníky ve prospěch členů nebo sympatizantů politických stran. Proto jsem podal podnět k Ústavnímu soudu, aby tento zákon prošetřil. Nezapomeňte, že už dnešní státní úředníci připravili tuto republiku o desítky miliard korun nečerpáním fondů Evropské unie. A jejich neschopnost a jejich nekvalifikovanost nebyla nikdy potrestána. Proto je dobré, aby státní správu vykonávali profesionálové, odborníci, a nikoliv političtí spřízněnci.

Občané se mě často ptají, v čem vidím základní náplň své funkce. A já jim odpovídám, že bych chtěl alespoň malým dílem přispět k tomu, aby u nás klesala nezaměstnanost. Protože nezaměstnanost je nejenom ztráta ušlého výdělku, ale je to i ponížení lidské důstojnosti. Protože člověk, který přijde o práci, se cítí vykořeněn ze společnosti, která ho nepotřebuje. Snížit nezaměstnanost znamená vytvořit nová pracovní místa. A to jak rozšířením našich exportních možností, nezapomeňte, že více než osmdesát procent našeho produktu vyvážíme, tak získáním nových zahraničních investic. A právě o těchto otázkách jsem měl v tomto roce desítky pracovních jednání. Jak doma, tak na zahraničních cestách, kde mě doprovázely velké delegace našich podnikatelů.

Chtěl bych připomenout jenom svoji návštěvu Číny, která je druhou největší světovou ekonomikou, a tedy obrovským trhem a jsem rád, že se při této návštěvě podařilo dosáhnout rozšíření našich odbytových možností a že už teď se začínají uskutečňovat první přímé čínské investice v České republice.

V zahraniční politice chci být prezidentem suverénní České republiky, která hájí své národní zájmy tak, jako je hájí všechny ostatní státy a která nepodléhá vnějším tlakům jako v době, kdy jsme byli členy Varšavské smlouvy nebo Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Na závěr bych vám chtěl říci, že nikdy nebudu ustupovat řvoucímu davu. Naposledy se řevem dorozumívali neandrtálci, ale to je poměrně dávno. Nikdy nebudu souhlasit s tím, aby se za symbol boje za lidská práva vydávala pornografická skupinka s vulgárním názvem, protože je to urážka skutečných bojovníků za lidská práva. Nikdy se nebudu podbízet přikrášlováním našich dějin podle principu co Čech, to hrdina, i když vím, že by to bylo nanejvýš populární, a nikdy nebudu brát vážně bývalé antichartisty jako dnešní bojovníky za demokracii.

Na druhé straně každý má právo na svůj názor a každý občan má možnost při mých cestách do krajů se se mnou setkat. A těm, kdo mají nesouhlasný názor, dávám vždy právo prvního slova. Žijeme ve svobodné společnosti a na svoje mínění, nezávislý názor má tedy právo každý. Dokonce i prezident republiky.

Vážení spoluobčané, minulý rok jsem vám do budoucna popřál naplněný život. Dovolte mi, abych dnes toto přání doplnil přáním, které vyplývá z toho, že život můžeme opravdu naplnit jenom užitečnou prací nejenom pro sebe, ale i pro druhé. Přeji vám tedy do budoucna zajímavou práci, ze které budete mít radost.