Nejhorší hejtman? Tohle ukázal průzkum

Druhým nejlépe hodnoceným představitelem krajů rovněž nadále zůstává hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, a to s aktuálním ziskem 49,9% kladných hlasů, který si oproti prosinci minulého roku polepšil o jednudesetinu procentního bodu.

Beze změn zůstává i třetí pozice, na níž se od října drží jediný zástupce KSČM ve vedení krajů představitel Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, který se aktuálně těší důvěře 47,6% obyvatel Ústeckého kraje. Oldřich Bubeníček však za uplynulé dva měsíce ztratil pět desetin procentního bodu.

Čtvrtým nejlépe hodnoceným hejtmanem pak stejně jako v prosinci minulého roku zůstává se ziskem 40,1% kladných hlasů nejvyšší představitel Olomouckého kraje Jiří Rozbořil. 

Oproti prosincovému šetření společnosti SANEP si polepšil z šesté pozice na aktuální pátou hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, který aktuálně získal v souhrnu 36,5% kladných hlasů. Jiří Běhounek zaznamenal největší nárůst kladných hlasů, a to oproti prosinci minulého roku o 3,1 procentního bodu.

Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák se naopak propadl z pátého prosincového místa na aktuálně šestou pozici, a to se ziskem 36,2% hlasů a ztrátou 1,1 procentního bodu.

Další vzestup zaznamenal z osmého na aktuální sedmou pozici s aktuálním ziskem 35,6% sociálnědemokratický hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, který v této funkci vystřídal rezignujícího hejtmana Středočeského kraje Josefa Řiháka. Miloš Petera si postupně získává důvěru obyvatel Středočeského kraje, a to z prosince minulého roku o dalších 2,8 procentního bodu a je tak druhým hejtmanem s největším nárůstem kladného hodnocení.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta opět sestoupil, a to tentokrát z prosincové sedmé pozice na aktuální osmé místo se ziskem 32,5% kladných hlasů. I přesto, že Martin Půta ztratil další čtyři desetiny procentního bodu, další strmý pád, který byl patrně způsoben sdělením obvinění na základě podezření pro přijetí úplatku v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí Kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, se již Martinu Půtovi patrně podařilo zastavit.

Z prosincového desátého místa se posunul na aktuální devátou pozici s aktuálním ziskem 31,4 kladných hlasů sociálnědemokratický hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Ten si tak polepšil o 2,7 procentního bodu.

Z deváté na desátou příčku pomyslného žebříčku důvěryhodnosti hejtmanů se z prosince minulého roku propadl představitel Moravskoslezského kraje Miroslav Novák, který aktuálně získal 30,1% kladných hlasů.

Na jedenácté pozici setrvává se ziskem 27,1% kladných hlasů hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs, který si sice polepšil o 1,9 procentního bodu, ale i přesto zůstává na stejném místě jako v prosinci minulého roku.

Z třináctého na aktuální dvanáctou pozici pak postoupil s aktuálním ziskem 23,5% kladných hlasů a nárůstem o čtyři desetiny procentního bodu představitel Královéhradeckého kraje Lubomír Franc.

Nejhůře hodnocenou zůstává stejně jako v prosinci minulého roku první žena v čele pražského magistrátu, pražská primátorka Adriana Krnáčová. Ta vystřídala na primátorském postu Tomáše Hudečka. I přesto, že hnutí ANO zvítězilo v loňských pražských komunálních volbách, Adriana Krnáčová, která stála v čele kandidátky tohoto hnutí, nadále u Pražanů důvěru ztrácí. Zatím co v prosinci minulého roku bylo s činností primátorky Adriany Krnáčové v souhrnu spokojeno 22,8% Pražanů, v únoru své spokojení vyjádřilo v souhrnu již pouze 18,1% dotázaných obyvatel hl. města Prahy.

Bez hodnocení zůstává představitel Karlovarského kraje Josef Novotný, který k 31. 1. 2015 oznámil svoji rezignaci na hejtmanský post s tím, že si ponechá pouze poslanecký mandát. V čele úřadu Josefa Novotného dočasně nahradila 1. náměstkyně hejtmana Eva Valjentová z KSČM. 

Jak dále ukazuje exkluzivní šetření společnosti SANEP zaměřené na pravidelné monitorování oblíbenosti hejtmanů, v souhrnu 72,4% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, je pro zavedení přímé volby hejtmanů. Toto zjištění nadále poukazuje na trvale vzrůstající většinovou poptávku veřejnosti po dalším posilování prvků přímé demokracie.