Už to není krize, hrozí kolaps trhu. Stát by měl začít řešit energie, bijí na poplach kraje

Asociace krajů (AK) vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Vláda by to měla udělat od začátku roku 2023, řekl novinářům jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Vláda by měla určit státního obchodníka s energií, jemuž by ji firmy musely prodat.

Je to řešení pro školy, nemocnice i domovy seniorů, řekl Kuba. Vláda by měla směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách ČEZ. Podle Kuby to limituje to, že vládní kroky v energetické krizi zatím nejsou rychlejší. Vláda by měla na opatření použít peníze ze sektorové daně nebo tím, že by zdanila každou vyrobenou megawatthodinu, řekl Kuba. Všechny návrhy AK označil Kuba za přechodná řešení.

"Nárůst cen je tak skokový, že už se nedá mluvit o krizi, ale o kolapsu. Pokud některé komodity tak skokově zdraží, jedná se o kolaps trhu. Tahle situace vznikla proto, že jsme ve válce, a když jsme ve válce, nemůžeme rezignovat na to, že budeme bojovat. Rusko využívá plyn jako zbraň," řekl Kuba. Návrhy, na nichž se shodla Asociace krajů, nebudou podle Kuby "dramaticky finančně zatěžující."

Opatření, jež AK navrhla, by měla zabránit tomu, aby kolabovaly české firmy a aby vznikla velká nezaměstnanost. Stát by měl podle Kuby řešit situaci domácností, veřejného sektoru a firem. "Náš návrh pro řešení domácností je, že by vláda měla od tarifu, který byl zvolen, přejít od začátku roku k regulované ceně. Nikdo nebude platit víc, než by měla vláda definovat, kolik koncový zákazník zaplatí. Nemuseli bychom dotovat domácnosti, které mají ceny elektřiny pod tou (regulovanou) cenou, dotace by nesměrovala všude. Musí se to udělat u elektřiny i plynu. Dotovalo by se prvních 75 procent obvyklé spotřeby v tom domě," řekl Kuba. Dotace by nešla na rekreační objekty, dodal.

Jako řešení pro veřejný sektor navrhla AK, aby vláda určila státního obchodníka s energií. Měl by zákonem uloženo, že může nakoupit a že firmy mu musí prodat deset patnáct procent své produkce. Pomohlo by to podle Kuby školám, nemocnicím, domovům pro seniory, naopak podpora by nešla bazénům.

Další návrh je evropský. Kuba zmínil Španělsko a Portugalsko, které si definovaly nejvyšší přijatelnou cenu plynu a vše, co je nad ní, dotuje. Toto řešení by měla přijmout podle AK celá Evropa nebo Německo. "Je to systém, který je velmi funkční, a dopad na zákazníka je minimální," řekl Kuba.

Téměř všechny kraje jsou v situaci, v níž meziročně zaplatí za elektřinu mnohonásobně více než letos, a to v řádech stovek milionů korun. Ministr Jozef Síkela (za STAN) připustil, že pro kraje je nyní velmi náročné získat jiný než takzvaný spotový produkt, u kterého se platba odvíjí od aktuální ceny na burze. Ceny energií jsou nyní na rekordní výši.

Hejtmani: Návrhy asociace krajů mají naši podporu, úsporný tarif není řešením

Návrhy asociace krajů, jak by vláda měla pomoci se zvládáním vysokých cen energií, mají podporu všech hejtmanů. Úsporný tarif, který vláda představila, podle nich situaci nevyřeší. Shodují se na nutnosti jednat o maximálních cenách energií na evropské úrovni. Podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) by vláda měla jednat také o pokračování těžby uhlí. Vyplývá to z vyjádření hejtmanů pro ČTK.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ČTK řekl, že opatření prezentovaná Kubou odsouhlasili všichni hejtmani. "Považujeme je za naprosto mimořádná, protože jsme v naprosto extrémní situaci a hrozí energetická chudoba. Nechceme tedy řešit pouze energie pro kraje a jejich organizace, ale i pro domácnosti a podnikatele," uvedl Grolich. Podle něj je vedle toho potřeba vést jednání na evropské úrovni o stanovení maximálních cen, která avizoval premiér Fiala. "K tomu je potřeba dotovat ceny pro plynové elektrárny, které jako poslední článek výroby elektřiny její cenu extrémně navyšují," dodal Grolich.

Také podle ústeckého hejtmana Schillera byla na navržených opatřeních jednoznačná shoda. "Není to jen o tom, jestli budeme topit na 18 nebo 20 stupňů, ale je to i o průmyslu, firmách, provozovnách," řekl ČTK. Dodal, že je nutné vyvolat jednání na evropské úrovni. Vláda by se podle Schillera měla také jednoznačně postavit k pokračování těžby uhlí. "Nemyslím si, že jsme v situaci, kdy bychom si mohli dovolit skončit s těžbou," uvedl. Ústecký kraj má jako jeden ze dvou krajů zafixované ceny elektřiny a plynu na příští rok. Druhým je podle Schillera Zlínský kraj. "Fatální dopad budou mít ceny na rozpočty obcí a měst. Částky, které měly na investice, budou muset dát do energií," řekl Schiller.

Vládu k zásahu před několika dny vyzval i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). "Hrozí omezení dostupnosti veřejných služeb, konec velké části podnikatelského sektoru a energetická chudoba domácností. Úsporný tarif podle všeho situaci neřeší, vláda musí stanovit maximální cenu. Dále musí ve veřejném sektoru stanovit objem služeb, které chce zachovat," uvedl dnes Půta pro ČTK. Podle něj dnešní návrh asociace krajů má stoprocentní podporu mezi hejtmany.

"Stávající kroky ministerstva průmyslu a obchodu pro nás nejsou srozumitelné a nepřichází rychle. Proto se domníváme, že musíme přijít s alternativním návrhem," uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Návrh asociace je podle něj realizovatelný, byl konzultován s odborníky na energetiku.

"Dnes jsem už toto téma otevřel i v parlamentu, aby se o něm mluvilo i na nejvyšší úrovni," řekl ČTK hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). "U rodin a firem je potřeba ceny energií zastropovat tak, aby byly únosné. Navíc je musíme motivovat k úsporám," řekl Vondrák. Téma státního obchodníka považuje za zcela nové. "Ten by nakoupil elektřinu pro státní instituce. Tím se vyhneme problematickému nakupování na burzách, kde to někdy vůbec nejde či za vysoké ceny. Všichni hejtmani jsou za jedno. Chápeme ale, že je potřeba ještě tento námět rozpracovat. To už není úkol hejtmanů, ale vlády," doplnil.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ČTK řekl, že pomoc musí být zároveň adresná. "Aby to bylo férové, tak se musí brát ohled na to, kolik například žije v domácnosti osob a zda elektřinou topí, nebo ne. Je rozdíl ve spotřebě, když žije například senior sám v bytě, nebo jestli pětičlenná rodina v domě topí elektrokotlem," řekl. Primárně je podle něj nutné pomoci lidem, kterým se mohou zálohy raketově zvýšit, nikoliv těm, kteří mají dlouhodobou smlouvu a zafixované ceny. Problémem se bude prý v příštím týdnu zabývat také předsednictvo Svazu měst a obcí.

S návrhy souhlasí i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). Návrhy asociace krajů podle něj vyvolají legislativní změny. "Nechtěli jsme jen planě říkat, že vláda nic nedělá. Takže říkáme, že vláda nic nedělá a my přicházíme s konkrétními návrhy. Ale je v kompetenci vlády, zda bude na naše návrhy brát zřetel," uvedl. Podle současných cen elektřiny na trhu by Plzeňský kraj platil až dvanáctinásobek, což by podle Špotáka nepokryly ani větší výběry daní způsobené inflací. Jednoznačně by to zmrazilo rozvoj kraje, dodal.

Opozice se ztotožňuje s požadavky krajů ohledně energií

Požadavky krajů ohledně energií do značné míry kopírují návrhy hnutí ANO. V reakci to ČTK sdělil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Také další opoziční hnutí SPD podle předsedy poslaneckého klubu Radima Fialy dlouho apeluje na regulaci cen energií.

Asociace krajů dnes vyzvala vládu, aby od začátku příštího roku regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Kabinet by podle ní také měl určit státního obchodníka s energií, jemuž by ji firmy musely prodat. Vláda by též měla směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách ČEZ.

"Požadavky krajů do značné míry kopírují to, co jsme navrhovali. Okamžitá regulace formou zastropování, okamžité řešení posílení pozice v ČEZ," poznamenal Havlíček. Asociace podle něj potvrzuje, že energetická situace je kritická nejen v domácnostech a firmách, ale i v nemocnicích, školách či obcích.

Vláda by podle Havlíčka měla stanovení nejvyšších cen neprodleně řešit, jinak hrozí kolaps země. "Argumenty o tom, že to nebude motivovat k úsporám, jsou potvrzením toho, že vláda už je úplně odtržena od reality. Stejně tak je chybou spoléhat na evropské řešení," dodal první místopředseda ANO.

SPD podle Fialy dlouho apeluje na národní regulaci cen energií. Celoevropská není možná, neboť každá země má jiný energetický mix, míní. Hnutí považuje za vhodné odejít z komoditní burzy v Lipsku a vystoupit ze systému emisních povolenek.

"Dále již dlouho prosazujeme českého obchodníka s energiemi (ČEZ) ve stoprocentním vlastnictví státu," napsal ČTK Fiala. Česko podle něj potřebuje i vlastního obchodníka s plynem, státní zásobníky plynu a státní rafinerie ropy. "To všechno jsou věci strategické infrastruktury a souvisí s energetickou bezpečností," uvedl.

Fiala: Podněty krajů pro energetiku nejsou pro vládu nové, pracuje na nich

Podněty krajů ke změnám v energetice nejsou nové, vláda už se jimi řadu týdnů zabývá. Jedná o celoevropském stanovení maximálních cen i variantách transformace energetické skupiny ČEZ. V reakci na návrh Asociace krajů to ČTK sdělil premiér Petr Fiala (ODS). Žádné z navrhovaných opatření ale podle předsedy vlády nemá rychlé a jednoduché řešení.

"O celoevropském zastropování cen vstupních komodit do závěrných elektráren jednáme s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a bude to i velkým tématem pondělního jednáni s německým kancléřem Olafem Scholzem. Pokračuje rovněž příprava variant transformace ČEZ s cílem, kterým je získáni kontroly nad výrobními kapacitami elektřiny na našem území," uvedl.

Související

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

Více souvisejících

Energetika Hejtmani

Aktuálně se děje

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

včera

1. září 2026 21:58

1. září 2026 20:40

1. září 2026 19:19

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy