Už to není krize, hrozí kolaps trhu. Stát by měl začít řešit energie, bijí na poplach kraje

Asociace krajů (AK) vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Vláda by to měla udělat od začátku roku 2023, řekl novinářům jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Vláda by měla určit státního obchodníka s energií, jemuž by ji firmy musely prodat.

Je to řešení pro školy, nemocnice i domovy seniorů, řekl Kuba. Vláda by měla směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách ČEZ. Podle Kuby to limituje to, že vládní kroky v energetické krizi zatím nejsou rychlejší. Vláda by měla na opatření použít peníze ze sektorové daně nebo tím, že by zdanila každou vyrobenou megawatthodinu, řekl Kuba. Všechny návrhy AK označil Kuba za přechodná řešení.

"Nárůst cen je tak skokový, že už se nedá mluvit o krizi, ale o kolapsu. Pokud některé komodity tak skokově zdraží, jedná se o kolaps trhu. Tahle situace vznikla proto, že jsme ve válce, a když jsme ve válce, nemůžeme rezignovat na to, že budeme bojovat. Rusko využívá plyn jako zbraň," řekl Kuba. Návrhy, na nichž se shodla Asociace krajů, nebudou podle Kuby "dramaticky finančně zatěžující."

Opatření, jež AK navrhla, by měla zabránit tomu, aby kolabovaly české firmy a aby vznikla velká nezaměstnanost. Stát by měl podle Kuby řešit situaci domácností, veřejného sektoru a firem. "Náš návrh pro řešení domácností je, že by vláda měla od tarifu, který byl zvolen, přejít od začátku roku k regulované ceně. Nikdo nebude platit víc, než by měla vláda definovat, kolik koncový zákazník zaplatí. Nemuseli bychom dotovat domácnosti, které mají ceny elektřiny pod tou (regulovanou) cenou, dotace by nesměrovala všude. Musí se to udělat u elektřiny i plynu. Dotovalo by se prvních 75 procent obvyklé spotřeby v tom domě," řekl Kuba. Dotace by nešla na rekreační objekty, dodal.

Jako řešení pro veřejný sektor navrhla AK, aby vláda určila státního obchodníka s energií. Měl by zákonem uloženo, že může nakoupit a že firmy mu musí prodat deset patnáct procent své produkce. Pomohlo by to podle Kuby školám, nemocnicím, domovům pro seniory, naopak podpora by nešla bazénům.

Další návrh je evropský. Kuba zmínil Španělsko a Portugalsko, které si definovaly nejvyšší přijatelnou cenu plynu a vše, co je nad ní, dotuje. Toto řešení by měla přijmout podle AK celá Evropa nebo Německo. "Je to systém, který je velmi funkční, a dopad na zákazníka je minimální," řekl Kuba.

Téměř všechny kraje jsou v situaci, v níž meziročně zaplatí za elektřinu mnohonásobně více než letos, a to v řádech stovek milionů korun. Ministr Jozef Síkela (za STAN) připustil, že pro kraje je nyní velmi náročné získat jiný než takzvaný spotový produkt, u kterého se platba odvíjí od aktuální ceny na burze. Ceny energií jsou nyní na rekordní výši.

Hejtmani: Návrhy asociace krajů mají naši podporu, úsporný tarif není řešením

Návrhy asociace krajů, jak by vláda měla pomoci se zvládáním vysokých cen energií, mají podporu všech hejtmanů. Úsporný tarif, který vláda představila, podle nich situaci nevyřeší. Shodují se na nutnosti jednat o maximálních cenách energií na evropské úrovni. Podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) by vláda měla jednat také o pokračování těžby uhlí. Vyplývá to z vyjádření hejtmanů pro ČTK.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ČTK řekl, že opatření prezentovaná Kubou odsouhlasili všichni hejtmani. "Považujeme je za naprosto mimořádná, protože jsme v naprosto extrémní situaci a hrozí energetická chudoba. Nechceme tedy řešit pouze energie pro kraje a jejich organizace, ale i pro domácnosti a podnikatele," uvedl Grolich. Podle něj je vedle toho potřeba vést jednání na evropské úrovni o stanovení maximálních cen, která avizoval premiér Fiala. "K tomu je potřeba dotovat ceny pro plynové elektrárny, které jako poslední článek výroby elektřiny její cenu extrémně navyšují," dodal Grolich.

Také podle ústeckého hejtmana Schillera byla na navržených opatřeních jednoznačná shoda. "Není to jen o tom, jestli budeme topit na 18 nebo 20 stupňů, ale je to i o průmyslu, firmách, provozovnách," řekl ČTK. Dodal, že je nutné vyvolat jednání na evropské úrovni. Vláda by se podle Schillera měla také jednoznačně postavit k pokračování těžby uhlí. "Nemyslím si, že jsme v situaci, kdy bychom si mohli dovolit skončit s těžbou," uvedl. Ústecký kraj má jako jeden ze dvou krajů zafixované ceny elektřiny a plynu na příští rok. Druhým je podle Schillera Zlínský kraj. "Fatální dopad budou mít ceny na rozpočty obcí a měst. Částky, které měly na investice, budou muset dát do energií," řekl Schiller.

Vládu k zásahu před několika dny vyzval i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). "Hrozí omezení dostupnosti veřejných služeb, konec velké části podnikatelského sektoru a energetická chudoba domácností. Úsporný tarif podle všeho situaci neřeší, vláda musí stanovit maximální cenu. Dále musí ve veřejném sektoru stanovit objem služeb, které chce zachovat," uvedl dnes Půta pro ČTK. Podle něj dnešní návrh asociace krajů má stoprocentní podporu mezi hejtmany.

"Stávající kroky ministerstva průmyslu a obchodu pro nás nejsou srozumitelné a nepřichází rychle. Proto se domníváme, že musíme přijít s alternativním návrhem," uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Návrh asociace je podle něj realizovatelný, byl konzultován s odborníky na energetiku.

"Dnes jsem už toto téma otevřel i v parlamentu, aby se o něm mluvilo i na nejvyšší úrovni," řekl ČTK hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). "U rodin a firem je potřeba ceny energií zastropovat tak, aby byly únosné. Navíc je musíme motivovat k úsporám," řekl Vondrák. Téma státního obchodníka považuje za zcela nové. "Ten by nakoupil elektřinu pro státní instituce. Tím se vyhneme problematickému nakupování na burzách, kde to někdy vůbec nejde či za vysoké ceny. Všichni hejtmani jsou za jedno. Chápeme ale, že je potřeba ještě tento námět rozpracovat. To už není úkol hejtmanů, ale vlády," doplnil.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ČTK řekl, že pomoc musí být zároveň adresná. "Aby to bylo férové, tak se musí brát ohled na to, kolik například žije v domácnosti osob a zda elektřinou topí, nebo ne. Je rozdíl ve spotřebě, když žije například senior sám v bytě, nebo jestli pětičlenná rodina v domě topí elektrokotlem," řekl. Primárně je podle něj nutné pomoci lidem, kterým se mohou zálohy raketově zvýšit, nikoliv těm, kteří mají dlouhodobou smlouvu a zafixované ceny. Problémem se bude prý v příštím týdnu zabývat také předsednictvo Svazu měst a obcí.

S návrhy souhlasí i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). Návrhy asociace krajů podle něj vyvolají legislativní změny. "Nechtěli jsme jen planě říkat, že vláda nic nedělá. Takže říkáme, že vláda nic nedělá a my přicházíme s konkrétními návrhy. Ale je v kompetenci vlády, zda bude na naše návrhy brát zřetel," uvedl. Podle současných cen elektřiny na trhu by Plzeňský kraj platil až dvanáctinásobek, což by podle Špotáka nepokryly ani větší výběry daní způsobené inflací. Jednoznačně by to zmrazilo rozvoj kraje, dodal.

Opozice se ztotožňuje s požadavky krajů ohledně energií

Požadavky krajů ohledně energií do značné míry kopírují návrhy hnutí ANO. V reakci to ČTK sdělil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Také další opoziční hnutí SPD podle předsedy poslaneckého klubu Radima Fialy dlouho apeluje na regulaci cen energií.

Asociace krajů dnes vyzvala vládu, aby od začátku příštího roku regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Kabinet by podle ní také měl určit státního obchodníka s energií, jemuž by ji firmy musely prodat. Vláda by též měla směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách ČEZ.

"Požadavky krajů do značné míry kopírují to, co jsme navrhovali. Okamžitá regulace formou zastropování, okamžité řešení posílení pozice v ČEZ," poznamenal Havlíček. Asociace podle něj potvrzuje, že energetická situace je kritická nejen v domácnostech a firmách, ale i v nemocnicích, školách či obcích.

Vláda by podle Havlíčka měla stanovení nejvyšších cen neprodleně řešit, jinak hrozí kolaps země. "Argumenty o tom, že to nebude motivovat k úsporám, jsou potvrzením toho, že vláda už je úplně odtržena od reality. Stejně tak je chybou spoléhat na evropské řešení," dodal první místopředseda ANO.

SPD podle Fialy dlouho apeluje na národní regulaci cen energií. Celoevropská není možná, neboť každá země má jiný energetický mix, míní. Hnutí považuje za vhodné odejít z komoditní burzy v Lipsku a vystoupit ze systému emisních povolenek.

"Dále již dlouho prosazujeme českého obchodníka s energiemi (ČEZ) ve stoprocentním vlastnictví státu," napsal ČTK Fiala. Česko podle něj potřebuje i vlastního obchodníka s plynem, státní zásobníky plynu a státní rafinerie ropy. "To všechno jsou věci strategické infrastruktury a souvisí s energetickou bezpečností," uvedl.

Fiala: Podněty krajů pro energetiku nejsou pro vládu nové, pracuje na nich

Podněty krajů ke změnám v energetice nejsou nové, vláda už se jimi řadu týdnů zabývá. Jedná o celoevropském stanovení maximálních cen i variantách transformace energetické skupiny ČEZ. V reakci na návrh Asociace krajů to ČTK sdělil premiér Petr Fiala (ODS). Žádné z navrhovaných opatření ale podle předsedy vlády nemá rychlé a jednoduché řešení.

"O celoevropském zastropování cen vstupních komodit do závěrných elektráren jednáme s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a bude to i velkým tématem pondělního jednáni s německým kancléřem Olafem Scholzem. Pokračuje rovněž příprava variant transformace ČEZ s cílem, kterým je získáni kontroly nad výrobními kapacitami elektřiny na našem území," uvedl.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

Více souvisejících

Energetika Hejtmani

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy