Romové v Česku do roku 2020 dle vlády. Budou mít přednost na úřadu práce?

Podle Kohoutové se nynější vláda k menšinám chová nerovně, žádné jiné minoritě nevěnuje takovou pozornost jako Romům. ODS to považuje za nepřijatelné, vytvářejí se tak prý jiná pravidla jen pro někoho. "Pokud se Romové budou chovat podle běžných, společností daných pravidel, ani většinová společnost je nebude odmítat," míní Kohoutová. Podle ní si Dienstbier jen "vymýšlí práci, aby ukázal důležitost svého úřadu".

Česko přitom dlouhodobě čelí kritice domácích ochránců lidských práv i mezinárodních organizací, že Romové nemají stejné podmínky jako ostatní. Podle zahraničních monitorovacích zpráv mají horší přístup ke vzdělání či k bydlení, bývají i terčem diskriminace.

Podle strategie by romské děti už neměly končit ve "zvláštních školách", tedy v praktických školách pro lehce mentálně postižené. Měly by se začlenit do běžných škol. Ministerstvo školství má do konce příštího roku navrhnout "systém efektivní podpory" pro školáky z chudších romských rodin, aby mohli jezdit na lyžařský výcvik či do školy v přírodě a chodit do kroužků. Do konce letoška by měl být hotový i návrh na zajištění stravování romských žáků. Zvýšit by se měla také suma na stipendia pro romské středoškoláky a vysokoškoláky.

Zvednout se má i podpora na dotovaná pracovní místa, do konce roku to má zajistit resort práce. V oblastech s ghetty se mají víc využívat veřejně prospěšné práce. Víc peněz má plynout do stáží romských studentů a absolventů. Podporu má mít sociální podnikání.

Obyvatelé ghett by se měli také lépe dostat k sociálním službám. Dienstbier má zajistit dostatečné financování pro programy terénní práce a předcházení sociálnímu vyloučení. Romské organizace a romští aktivisté by se měli zapojit do protidrogové prevence. Zdravotníci, policisté či úředníci by se měli připravovat na práci s menšinami. Soudní poplatky u antidiskriminačních žalob mají klesnout na 1000 korun. Počítá se s kampaněmi proti nenávisti a na podporu tolerance.

Lidé, které označujeme jako sociálně vyloučené, jsou obvykle náchylní k nezvládnutí krizových situací. Mohou být příliš naivní, špatně vzdělaní, neschopní uplatnit se na trhu práce, se špatným rodinným zázemím, lidé z menšin, cizinci, handicapovaní, atd. Někteří jsou v této situaci vlastní vinou, jiní prostě nedokázali uspět v konkurenčním boji o společenské postavení a propadli se na společenské dno navzdory snaze o životní úspěch, uvádí server ceskaghetta.cz.

V rámci relativně uzavřeného ekonomického systému ghett se prosazují lichváři, kteří půjčují peníze na vysoký úrok často bez jakékoliv smlouvy. Jsou integrální součástí ghetta, často v něm žijí v sousedství ostatních lidí. Mají podstatně vyšší životní standard, někdy je lze v ghettu rozpoznat podle vnějších znaků (žijí v rekonstruovaném domě, mají automobil, kvalitní oblečení). Většinou se jedná o celé rodiny až klany vyznačující se značnou fyzickou silou, neformální autoritou a mocenským postavením. V některých případech jsou lichváři dokonce propojení s místní formální mocenskou strukturou. Jejich služby jsou všem lidem v ghettu známé. V Česku existují ghetta, kde klientela lichvářských klanů čítá i polovinu všech obyvatel.