Vztahy Česko-Vatikán jsou komplikované, smlouva se zadrhla

Po změně režimu v roce 1990 byly sice navázány diplomatické styky, ale smlouva mezi oběma státy, která měla upravovat i postavení katolické církve v ČR, podepsaná v červenci 2002, nebyla dosud ratifikována. Její schvalování se o rok později zadrhlo v českém parlamentu a od té doby se odkládá.

Český parlament odmítl dohodu s odůvodněním, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. ČR je přitom jednou z posledních zemí Evropy, která nemá vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou.

Problémy kolem ratifikace smlouvy ale nejsou ve vztazích obou států výjimečné, například československá první republika se s Vatikánem dohodla na stručné úmluvě až v roce 1928. Takzvaný modus vivendi, který nikdy nenahradila definitivní mezinárodní smlouva, platil de facto až do roku 1950. Tehdy komunistický režim po zahájení procesů s vysokými církevními představiteli vyhostil papežského nuncia a přerušil s Vatikánem diplomatické styky.

V dubnu 1990 navštívil Československo poprvé papež - v seznamu návštěv Jana Pavla II. byla tehdejší ČSFR po jeho rodném Polsku hned druhou zemí východního bloku. Někdejší hlava katolické církve přijela také do již samostatné ČR, a to v letech 1995 a 1997. V roce 2009 navštívil ČR prvně také papež Benedikt XVI.

Václav Havel ve funkci prezidenta ČR byl ve Vatikánu třikrát - v březnu 1994, o pět let později v rámci pracovní návštěvy Itálie, a v dubnu 2002 během oficiální návštěvy Itálie. Jeho nástupce Václav Klaus přijel na pohřeb papeže Jana Pavla II. v dubnu 2005 a s jeho nástupcem Benediktem XVI. se setkal v květnu 2009 tamtéž.

Vloni v prosinci zahájil nynější papež František proces směřující k beatifikaci (prohlášení za svatou) české sestry řádu boromejek Vojtěchy Hasmandové. Kromě ní blahořečila římskokatolická církev v posledních 15 letech další dvě sestry pocházející z Čech.