Embargo na Rusko? Zeman a Sobotka se hádají, Němcová si přisadila

Praha - Prezident Miloš Zeman včera uvedl, že by Evropská unie mohla do konce tohoto roku odvolat protiruské sankce, které zavedla v souvislosti s anexí Krymu a konfliktem na Donbasu. K věci se dnes vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zdá se, že vláda a Hrad mají opět jiný názor. Cestu prezidenta do Moskvy dnes odsoudila Miroslava Němcová z ODS.

"Sankce, které přijala Evropská unie, jsou těsně propojeny s minskými dohodami. Minské dohody zatím plněny nejsou, a to plnění minských dohod je rozloženo na celé období letošního roku. Čili nedá se předpokládat realisticky, že minské dohody budou splněny ještě před koncem letošního roku," uvedl Sobotka.

Souhlasil nicméně s tím, aby sankce byly zmírněny nebo zrušeny, pokud se dohody z běloruské metropole naplní. "Ale klíčová je podmínka naplnění minských dohod, a to jak ze strany Ukrajiny, tak přirozeně ze strany (východoukrajinských) separatistů, kteří postupují v dohodě s Ruskem," zdůraznil premiér.

"Je to odhad proti odhadu. Pan premiér Sobotka koneckonců připustil zmírnění nebo zrušení sankcí a je pouze poněkud pesimističtější než já v časovém odhadu, takže ten rozdíl není veliký," řekl dnes Zeman na Pražském hradě novinářům. Dodal, že jeho odhad je podmíněn tím, že na východě Ukrajiny budou oboustranně důsledně dodržovány minské dohody. "Předpoklad číslo dva je, že roste počet členských zemí Evropské unie, které se vyslovují vůči sankcím negativně," poznamenal. Jestli sankce budou zrušeny nebo zmírněny ke konci roku nebo o půl roku později, je podle českého prezidenta pouze technický detail.

Při setkání s novináři po pietním aktu na Olšanských hřbitovech se šéf vlády vyjádřil i k Zemanovu názoru na možné členství Ruska v EU do dvou dekád. "Já myslím, že máme teď úkoly, které jsou asi aktuálnější a týkají se rozšíření Evropské unie o země, které už s Evropskou unií mají podepsanou asociační dohodu," uvedl premiér. Podle něj Moskva také zatím neavizovala, že by o takové členství měla zájem.

Poslankyně Miroslava Němcová na webu ods.cz uvedla: "Miloš Zeman se nijak neohradil proti ruské okupaci Krymu. Nekonzultoval s nikým možnost rušení sankcí a členství Ruska v Evropské unii. Neodmítl Putinovu obhajobu paktu Stalina a Hitlera o napadení Polska. Jednal s oligarchou Jakuninem, který souhlasí s okupací ČSSR v roce 1968. Nezastal se politických vězňů. Nevymezil se proti působení ruské propagandy zaměřené proti Západu. Podle veřejných zdrojů v první řadě obhajoval ekonomické zájmy svých přátel, nikoli zájmy České republiky. Setkání se slovenským premiérem Ficem bylo narychlo zinscenované, pravděpodobně bez konzultace s vládou o obsahu jednání."

"Prezident Miloš Zeman svou účastí v Moskvě posloužil kremelské propagandě k posilování ruských vojenských ambicí a k podpoře kultu Vladimira Putina. Prezident Miloš Zeman posouvá Českou republiku na Východ a oslabuje svými kroky naši pozici u spojenců v NATO i v Evropské unii," dodala.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka Miloš Zeman protiruské sankce

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

před 3 hodinami

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

včera

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy