Vláda schválila elektronickou evidenci tržeb, pravice hrozí obstrukcemi

Systém by měl být spuštěn podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) nejdříve v únoru 2016. Doprovodné zákony k návrhu snižují sazby DPH v oblasti stravovacích služeb z 21 na 15 procent a zavádí jednorázovou slevou 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby. Pravicová opozice normu kritizuje.

Od počátku by se mělo podle dostupných návrhů zavedení elektronické evidence tržeb týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu. O dalším rozšíření systému na další odvětví by měla rozhodnout následně vláda.

"Po zákonu o prokazování původu majetku je zákon o elektronické evidenci tržeb, který dnes vláda schválila, dalším důležitým nástrojem k zamezení daňových úniků," uvedl Sobotka. Účinnost zákona bude podle něj taková, aby umožnila dotčeným subjektům se na spuštění elektronické evidence tržeb dostatečně připravit.

"Je to revoluční zákon, je to zásadní zákon pro boj proti šedé ekonomice. Je ve prospěch všech občanů. Pevně věřím, že i v rámci sněmovny budeme úspěšní. Nerozumím tomu, že opozice podporuje nepoctivé podnikatele," uvedl dnes Babiš.

S návrhem nesouhlasí opoziční TOP 09, ODS a například Asociace podnikatelů a manažerů a Strana soukromníků. Občanští demokraté přitom hrozí při projednávání zákona ve Sněmovně obstrukcemi. "Budeme využívat všech nástrojů, které nám poskytuje jednací řád, aby zákon schválen nebyl," řekl na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně šéf ODS Petr Fiala.

Z původního návrhu ministerstvo financí odstranilo povinnost zákazníka převzít účtenku a naopak nově zařadilo účtenkovou loterii. Návrh také počítá s výjimkami. Evidovat tržby nebudou muset například školní jídelny a menzy, pokud nevydávají jídla pro veřejnost. Dále se evidence zřejmě nebude týkat linkových autobusů, jídelních a nápojových automatů, sociálních služeb, finančních institucí nebo státem regulovaných segmentů, jako je například energetika nebo poštovní služby.

"Dnešní zasedání vlády přineslo největší útok na malé a střední podnikání od listopadu 1989. Elektronická evidence tržeb, zákaz kouření v restauracích a další regulace svobodného podnikání spolu s dřívějším omezením výdajových paušálů tvoří smrtící koktejl zejména pro malý a střední podnikatelský stav. Samostatní, svobodní, na vládě a rozpočtu nezávislí podnikatelé vládě vadí. Ta chce podporovat dotacemi a subvencemi jen velké korporace a velký byznys. Do takového korporativistického modelu se malý podnikatel nehodí, proto je ho třeba státní šikanou od podnikání odradit. Útoky a omezování svobodného podnikání současnou vládou negativně dopadne i na občany jako spotřebitele a zaměstnance. Nákladné regulace podnikání utlumí. To povede k nižší konkurenci, k vyšším cenám či nižší kvalitě a k méně pracovním příležitostem. Malí a střední podnikatelé tvoří páteř české ekonomiky. Vláda se jí dnes rozhodla zlomit," reagoval ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Podle účetní specialistky společnosti Sečteno Jolany Pražákové stoupnou náklady na zavedení elektronické evidence tržeb drobným podnikatelům a živnostníkům o 20.000 až 30.000 korun ročně. "Kromě pokladen, internetu a tiskáren je třeba očekávat vyšší zátěž firem zejména v důsledku dotazování finanční správy, školení lidí, většího vytížení účetních...," upozornila Pražáková. Babiš ale již dříve řekl, že podnikatelé si budou moci software, aplikaci a spojení s finanční správou pronajmout, celý balíček bude stát 100 až 300 korun za měsíc. S elektronickou pokladnou, která čte čárový kód a stojí zhruba 7000 korun, půjde o 500 korun měsíčně.