Vláda schválila "přiškrcení" prezidenta, kývla na omezení jeho pravomocí

avádí také klouzavý mandát pro poslance, kteří se stanou členy vlády. Návrh, kritizovaný Hradem a z části i opozicí, musí kvalifikovanou většinou schválit obě komory Parlamentu. Účinný by měl být od začátku příštího roku.

Návrh mimo jiné stanoví, že vláda je vrcholným orgánem výkonné moci a v jejím rámci určuje vnitřní a zahraniční politiku státu. Prezidenta také zbavuje pravomoci sjednávat mezinárodní smlouvy. Jasným stanovením vládní odpovědnosti za zahraniční politiku chce kabinet podle pozorovatelů předejít možným sporům s prezidentem v této oblasti. Proti části týkající se vnitřní politiky se už ale vymezily některé opoziční strany, protože domácí politiku má podle nich primárně určovat Parlament.

Dienstbier, podle něhož se při dnešním hlasování asi jeden člen vlády zdržel, je ale přesvědčen, že tyto změny nemají zásadní charakter a spíše odrážejí skutečný stav věcí. Nyní očekává vyjednávání s opozicí. Vláda je podle něj otevřena kompromisu.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci po jednání vlády poznamenal, že zpřesnění ústavy je v zájmu uchování parlamentního charakteru Česka. Jde podle něj o reakci vlády na to, že se zavedla přímá volba hlavy státu, ale nezměnily se její pravomoci. Připomněl také, že některé změny se budou týkat až příštího prezidenta.

Novela ústavy počítá i s tím, že prezident bude při jmenování členů Bankovní rady České národní banky potřebovat souhlas Senátu. Nyní jej mít nemusí. Návrh také dává Poslanecké sněmovně právo podat ústavní žalobu na prezidenta, což zatím může učinit jen Senát se souhlasem Sněmovny. Nově by se na Ústavní soud mohly obrátit obě komory Parlamentu, a to bez souhlasu té druhé.

Právě s těmito návrhy ale nesouhlasí Hrad. Úprava jmenování členů bankovní rady podle něj ohrožuje nezávislost ČNB na politických strukturách, změna postupu u ústavní žaloby zase prý může vést ke zneužití této možnosti. Hrad navíc odmítá návrh obecně a vyjadřuje obavu, že navrhované zpřesnění kompetencí neodstraní případné nejasnosti, ale naopak je vyvolá.

Další součástí návrhu je úprava pravomocí prezidenta vzhledem k soudní moci. Nově má jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace premiéra, která je nyní nutná. Místopředsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu bude jmenovat na návrh jejich předsedů, předsedy a místopředsedy těchto dvou soudů má napříště vybírat jen ze soudců, kteří jsou k nim přiděleni.