Do Česka míří kurzarbeit. Jaký bude?

Zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, by měli za dobu výpadku dostávat nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 procent, stát 20 procent. O každé žádosti firem o tuto podporu by rozhodoval kabinet.

Kurzarbeit poslanci zařadili 120 hlasy ze 156 přítomných členů dolní komory na návrh sociálního výboru do vládní novely zákona o zaměstnanosti. Proti bylo 33 poslanců opozičních TOP 09 a Starostů a ODS, obávají se deformace trhu, případného zneužívání institutu a jeho rozpočtových dopadů a otevření prostoru pro možnou korupci. Debata trvala asi půldruhé hodiny.

ODS neuspěla s návrhem vrátit předlohu k novému projednání do výborů, ač tento postup podpořil v debatě i předseda hospodářského výboru z koaličního ANO Ivan Pilný. Jde podle něho o závažný zásah do ekonomiky. "Novela nebyla řádně projednána," uvedl Pilný. Podle předsedy rozpočtového výboru Václava Votavy (ČSSD) si ale mohl kdokoliv z poslanců projednání návrhu ve výborech vyžádat už dřív.

Norma především předpokládá, že členové obchodních společností, kteří jsou bez práce a jen vykonávají činnost za nižší odměnu, by neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Alena Nohavová (KSČM) uspěla v dolní komoře s návrhem vypustit z okruhu těchto lidí členy bytových družstev. Předloha míří k posouzení do Senátu.

Premiér Bohuslav Sobotka rozhodnutí Sněmovny přivítal, podle něj se tím Česko řadí po bok řady vyspělých zemí, kde tento systém velmi dobře funguje. "Myslím, že se nám podařilo systém tzv. kurzarbeitu nastavit tak, aby si firmy dokázaly podržet své kmenové zaměstnance i po přechodnou dobu v případě hospodářského poklesu, kdy by jinak musely přikročit k propouštění," sdělil ČTK.