Jurečka se domnívá, že vláda může schválit kurzarbeit do dvou či tří týdnů

Podle Jurečky má opatření sloužit jako pojistka pro případ krizové situace. Členové vlády opakovaně ujistili, že Česko má zásoby plynu dostatečné.

"My jsme uzavřeli připomínkové řízení. Máme tam určitý drobný rozpor s ministerstvem financí, nicméně já předpokládám, že ten vypořádáme a že toto nařízení bude schváleno vládou. Nevím, jestli to bude v příštích dvou nebo třech týdnech," řekl Jurečka. S nařízením musí souhlasit pak i Evropská komise. Tato notifikace má bránit nedovolené podpoře v EU. Ministr práce už dřív uvedl, že by notifikační proces měl být rychlý.

ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od července 2021. Tento nástroj k ochraně pracovních míst může využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích. Pracovníci by měli v době výpadku práce dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát má poskytnout čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Na spuštění se musí nejdřív dohodnout tripartita. Ta o kurzarbeitu kvůli dopadům války na Ukrajině a energetické krizi jednala opakovaně. Loni v září se shodla na tom, že ministerstvo práce pravidla pro spuštění sepíše. Podle návrhu nařízení by se kurzarbeit mohl využít při vyhlášení stavu nouze podle odběrových stupňů, a to do konce června. Podporu by mohli dostat zaměstnavatelé, kteří by nemohli kvůli omezení dodávky plynu přidělovat práci od 20 do 80 procent týdenní pracovní doby.

"Beru to jako určitou pojistku, kdyby nastala nějaká nepředvídatelná krizová situace, kde bychom toto měli připraveno. Ale zatím, když se podíváme na celý energetický trh, na velmi vysoké zásoby plynu v zásobnících nejen v ČR, ale i v EU, tak si nemyslím, že bychom měli v nejbližší době třeba půl roku předpokládat, že by tady některé firmy musely omezovat svou výrobu z důvodu nedostatku plynu. To byla situace, na kterou jsme toto nařízení o kurzarbeitu vlastně psali," uvedl ministr práce.

Ministerstvo práce odhadlo, že by při významnějším krácení dodávek plynu mohlo na kurzarbeit přejít asi 400.000 zaměstnanců. Výdaje na tři měsíce spočítalo na 20,6 miliardy korun. Ministerstvo financí poukazuje na to, že letošní rozpočet s touto částkou nepočítá. Žádá, aby resort práce vyjasnil, odkud by peníze vzal. Navrhuje také dobu využití zkrátit do konce dubna. Podotýká, že ČR má nejnižší nezaměstnanost v EU a na pracovním trhu jsou stále volná místa.

Před týdnem byly podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) zásobníky na zemní plyn v Česku naplněné z 86 procent. Spotřeba je nižší, a to hlavně díky teplému počasí. Ceny v Evropě teď poklesly. V Česku je vláda předtím zastropovala.