Jak se změní tepoty v příštích letech? To, co dnes máme za extrémní vedra, bude brzy chladné počasí

Počet dnů, kdy teploty překračují průměr z let 1961–1990 o 5 °C, se za poslední dekádu zdvojnásobil, zatímco dny s rozdílem 8 °C vzrostly třikrát a extrémní dny s rozdílem 10 °C se čtyřnásobně zvýšily. Tento trend je signálem rychlého a nepředvídatelného zvyšování teplot v celé zemi.

Navíc část Evropy byla v posledních deseti letech o 8 % slunečnější, což zintenzivňuje sucha a vedra, zároveň však došlo i k nárůstu srážek. Počet měsíců s dvojnásobkem průměrného množství srážek vzrostl o 50 % ve srovnání s obdobím před dvaceti lety, což má za následek intenzivní a časté deště, přičemž zimní sezóna 2023/24 byla nejdeštivější od počátku měření v roce 1767.

Zpráva, publikovaná v odborném časopise International Journal of Climatology, varuje, že tři z posledních čtyř let patřily k pěti nejteplejším v historii Británie. Zbytek Evropy na tom ale není o moc lépe. Vědci předpovídají, že to, co dnes považujeme za horko, se stane běžným jevem do roku 2050, a teploty na konci století budou považovány za relativně chladné.

Klimatické změny již způsobují vážné následky. V červnu, během vlny veder, zahynulo v Anglii a Walesu odhadem 600 lidí. Vědecké výpočty ukázaly, že pravděpodobnost takového extrémního horka byla zvýšena o stokrát vlivem globálního oteplování. Následně v létě přišly dvě další vlny veder, které ukázaly na pokračující trend.

Jiným zásadním problémem je zrychlující se růst hladiny moří kolem Británie, která stoupá rychleji než globální průměr. Za posledních 100 let se hladina zvedla o 19 cm, a prognózy naznačují, že do konce století by se mohla zvednout až o 200 cm. Tento nárůst představuje obrovské riziko pro pobřežní oblasti, které budou vystaveny vyššímu riziku záplav při bouřích a ničivým přílivovým vlnám.

Zpráva rovněž upozorňuje na změny v přírodě. V roce 2024 byl zaznamenán nejčasnější výskyt žabího výtěru a zahnízdění kosů. U 12 z 13 sledovaných přírodních jevů došlo k časnějšímu výskytu, což narušuje rovnováhu ekosystémů. Takové změny mohou mít dlouhodobé důsledky pro opylování rostlin a potravní řetězce, čímž se ohrožuje biologická rozmanitost.

Kritika směřuje také na britskou vládu, která je obviněna z nedostatečné přípravy na klimatické hrozby. Vědci označili vládní přístup za „nedostatečný, nesourodý a nekoordinovaný“, což podle nich pouze zhoršuje situaci.

Ed Miliband, stínový ministr pro energetiku a změnu klimatu, varoval poslance, kteří se staví proti klimatickým politikám, že tím zrazují budoucí generace. „Tato zpráva není jen přehledem změn. Je to výzva k činu,“ uvedla profesorka Liz Bentleyová z Královské meteorologické společnosti.

Zpráva tedy podává alarmující obraz o klimatických změnách v Británii a jejich přímých důsledcích pro životní prostředí i lidskou společnost. Výzvy spojené s extrémními změnami počasí, zvyšujícími se teplotami a rostoucími hladinami moří vyžadují rychlé a koordinované kroky na úrovni vlády i jednotlivců, aby se zabránilo ještě vážnějším následkům v budoucnu.