Praha – Devítičlenná vládní etická komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Právě to navrhuje novela, o které budou poslanci rozhodovat. Stát by na odměnách podle důvodové zprávy vyplatil asi 1,1 milionu ročně.
„Na základě počtu vykázaných pracovních hodin bude členům etické komise vyplácena odměna,"píše se v novele. DO zákona se tak dostane ustanovení, podle kterého budou členové komise odměňováni na základě dohod o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr. Toto zatím žádné předpisy neřeší. Standardní výše hodinové odměny vyplacené úřadem činí podle důvodové zprávy 500 korun.
Předseda komise by měl pobírat podle důvodové zprávy zhruba 144.000 korun ročně, ostatní členové 120.000 korun. Vláda v návrhu novely zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu připomíná, že kabinet už před třemi lety rozhodl, že na celkovou činnost komise půjde letos a v letech 2015 až 2017 každoročně 8,8 milionu korun. Z těchto peněz by se mělo odměňování členů pokrýt.
Kromě toho novela upřesňuje podmínky, za jakých bude možné členy komise odvolat. Komise vznikla na základě zákona o protikomunistickém odboji z roku 2011. Po dvou členech volí a odvolává Senát, Sněmovna, vláda a radní Ústavu pro studium totalitních režimů, jednoho jmenuje a odvolává prezident. Funkční období je pětileté, nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
Skupina rozhoduje třeba o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, kterým nevyhovělo ministerstvo obrany. Členové komise zasedají dvakrát měsíčně, jednání jsou zhruba pětihodinová. Zasedáním předchází studium spisů.
Související
Vláda schválila další antibyrokratický balíček. Rozhodla o dalším daru pro Ukrajinu
Vláda připravila již čtvrtý soubor návrhů na změny legislativy, které mají za cíl odstranit z právních předpisů nadbytečnou administrativní zátěž. Tzv. antibyrokratický balíček schválil kabinet na středečním zasedání. Projednal také darování 67 starších, nepotřebných počítačových kompletů pro školy z chudších oblastí Ukrajiny.
"Chraňte slušné lidi, ne gaunery." Okamura chce změnit zákon o nutné obraně
Opoziční hnutí SPD přišlo s návrhem úpravy zákona o nutné obraně. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury je současné znění nedostatečné a staví případné oběti trestných činů do nevýhody.
Aktuálně se děje
před 49 minutami
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Aktualizováno před 1 hodinou
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.
před 2 hodinami
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.
před 3 hodinami
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách.
před 4 hodinami
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
před 5 hodinami
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.
před 6 hodinami
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
před 7 hodinami
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.
před 7 hodinami
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
před 8 hodinami
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.
před 9 hodinami
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.
před 9 hodinami
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
Meteorologové v pátek varovali před bouřkami, které ve večerních a nočních hodinách hrozí zejména na severu a severovýchodě Čech. Největší nebezpečí bude představovat silný vítr, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 10 hodinami
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.
před 11 hodinami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák.
před 12 hodinami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.
před 13 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
před 14 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.
před 15 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
V Česku právě začíná nejteplejší den probíhajícího týdne. Už dnes se ale počasí začne měnit, večer se objeví první srážky. Víkendové dny následně budou chladnější, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě