Výjimka pro velvyslance? Ve službě mohou být i po sedmdesátce, doporučil výbor

Se změnou se dlouhodobě spojují jména velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové a v Sýrii Evy Filipi. Jenže právě na tyto dvě dámy se zřejmě změna vztahovat nebude. Předloha totiž patrně nebude vzhledem ke lhůtám pro následné projednání v Senátu a pro podpis prezidenta účinná do konce roku a zpětně platit nebude.

Vládní předloha upravuje také výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí. Nyní služební zákon neumožňuje zaměstnávání rodinných příslušníků kvůli střetu zájmů. Zaměstnávání jejich partnerů v zahraniční misi by uspořila asi 80 milionů korun.

Úprava předlohy podpořená výborem navíc stanoví, že velvyslaneckou pozici bude možné obsadit bez toho, že by kandidát musel být ve služebním poměru na ministerstvu zahraničí.

Sněmovna by měla ve vládní verzi změnit podle doporučení výboru ustanovení, podle kterého by zaměstnanci ministerstva zahraničí a ministerstva obrany mohli být vysláni do ciziny i bez svého souhlasu. Místo jednoho roku to bude půlrok s dalšími podmínkami, například jen jednou za pět let.

Nově také ministerstvo zahraničí nebude muset vypisovat výběrové řízení na pozici uvolněnou po odjezdu diplomata na zahraničí misi. Změna nařízení se má týkat jen případů, kdy nejde o vedoucího pracovníka. Státní zaměstnanec bude moci být po návratu ze zahraničí zařazen na volné služební místo, a to až na dva roky. Novela také počítá s tím, že vedoucí pracovníci, kteří opustí svoje posty kvůli zahraniční misi, se ještě tři roky po návratu budou moci hlásit o místa ve státní správě, jako kdyby nikam neodešli.