Česko chystá obnovení hraničních kontrol. Kvůli obavám z terorismu

Vnitro se v analýze zabývalo tím, jakou infrastrukturu by Česko mohlo pro hraniční kontroly využívat. Po vstupu do schengenského prostoru se totiž nepoužívané celnice zrušily a prodaly nebo pronajaly. "My jsme dostali za úkol zmapovat ty zbytky, které stát vlastní - to znamená pozemky, které by šlo využít jako kontrolní stanoviště," uvedl Chovanec.

Vláda podle něj spíše uvažuje o využití mobilních přístřešků než o zpětném výkupu budov. Dodal, že na dnešním jednání se mluvilo o situaci na hranici s Rakouskem, u níž se předpokládá největší tlak v souvislosti s migrací. Ministerstvo nyní začne pracovat na analýze pro polskou a slovenskou hranici.

Bezpečnostní rada státu se podle Chovance zabývala také protiteroristickým balíčkem opatření, jejichž zavedení by si vyžádalo i zásah do platných zákonů. K obsahu balíčku se podrobněji nevyjádřil.

Většina z více než dvouhodinové debaty byla věnována reakci České republiky na migrační vlnu a případné hrozbě teroristického útoku. Chovanec vyloučil, že by Česko bylo aktuálně ohroženo, přesto však do konce roku zůstanou v platnosti opatření, která vláda přijala po teroristických útocích v Paříži. "Nemáme jednu jedinou informaci o tom, že by se něco takového mělo stát," uvedl Chovanec. "Česká republika v současné době nemá vyšší bezpečnostní stupeň rizika," ujistil.

Předmětem jednání byla také první část bezpečnostního auditu, který ministru vnitru zadal premiér Bohuslav Sobotka. Chovanec informoval o tom, že jeho součástí je zavedení čtyř stupňů ohrožení. Systém bezpečnostních stupňů především jasně stanoví rozsah opatření, která stát zavádí. Nejnižší je označen nulou, nejvyšší trojkou.

Vláda by měla o změně stupně rozhodovat na návrh Společné zpravodajské skupiny, která slouží jako protiteroristický orgán zpravodajských služeb. Za určitých okolností by mohl podle návrhu o zvýšení stupně rozhodnout ministr vnitra, vláda by potom ale musela jeho rozhodnutí do tří dnů potvrdit nebo stupeň zrušit.