Migrační krize není minulostí, varuje Zeman. EU musí přejít k činům

V otázce řešení migrační krize se prezidenti neshodli, slovinský prezident se vyslovil pro přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie. Uvedl také, že se některá slovinská stanoviska od těch českých a visegrádských liší.

Pahor, jehož zemí již prošlo více než 450 tisíc uprchlíků si podle svých slov nedovede představit, jak bude možné dospět ke společné evropské politice, pokud se Evropa nesjednotí na minimálním počtu přijatých uprchlíků při přerozdělení těch, kteří žádají o azyl ve všech evropských zemích.

Země V4 například podporují záložní řešení, spočívající v zesílení ochrany hranic Makedonie a Bulharska s Řeckem. „Skupina V4 má některá konkrétní stanoviska k řešení uprchlické krize, která se poněkud liší od pohledu Slovinska na tuto problematiku," podotkl. Má to za částečně pochopitelné, protože středoevropské země nyní nejsou přímo vystaveny uprchlické vlně.

O rozdílných názorech mluvil i zeman, podle kterého je v demokratické společnosti obvyklé, že některé postoje se shodují, jiné postoje se liší. Shoda je podle něj v důrazu na důslednější ochranu vnějších hranic EU, rozdíl naopak v postoji ke kvótám nebo relokačním mechanismům. „Možná, že bychom našli kompromis v tom, že bychom se shodli na určení horního limitu uprchlíků," poznamenal.

„Chtěl bych vyjádřit hrdost nad tím, že Česká republika byla první zemí Evropské unie, která měla tu čest nabídnout Slovinsku pomoc jak v oblasti policejní, tak v oblasti vojenské," připomněl Zeman pomoc, kterou Česko Slovinsku poskytlo.

Zeman, který dostal vyznamenání slovinské republiky mimo jiné za dlouholetou náklonnost Slovinsku, dodal, že je čas, aby Evropská komise a Evropská rada přešly od diskusí ke konkrétním činům. Ideální je podle něj pro začátek diskuse právě probíhající summit EU v Bruselu.