Češi, chcete pryč z EU? Dopadnete špatně, varuje exministr

Praha - Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban varuje Čechy, kteří na demonstracích bojují za vystoupení z Evropské unie. Řada z nich by prý při skutečném opuštění osmadvacítky mohla přijít o práci, neboť si neuvědomují, co vlastně členství v Unii obnáší.

Urban na webu strany ČSSD upozornil, že náš vývoz má vcelku jednoznačnou strukturu. Jeho celkový objem byl loni 3 biliony a 889 miliard korun a export do zemí Evropské unie dosáhl 3 biliony a 240 miliard korun, tedy více než 83 procent. "Možná by se dalo spočítat, kolik lidí v této zemi je existenčně přímo závislých na exportu do Německa, Rakouska a dalších unijních států. Ale vlastně to není tak podstatné, protože v různých důsledcích jsou to naprosto všichni. Proto by každý politik, který jenom náznakem začne uvažovat o rozchodu s Evropskou unií, měl být především postaven před otázku, jak by chtěl eliminovat dopady své politiky na životní úroveň, zaměstnanost a další nesporně dost podstatné oblasti. Protože odchod z Evropské unie by zcela jistě neznamenal stejný obchodní model, jaký je nyní," podotkl.

Nová data o zahraničním obchodu za rok 2015 ale podle něj přinášejí i mnoho jiných podnětů k zamyšlení. "Nutně se naskýtá otázka, zda toho automobilového průmyslu není už přece jenom moc. K tomu jenom několik poznámek. Je obdivuhodné, co dokázali investoři v tomto oboru. Tady vůbec nejde jenom o VW, TPCA či Hyunday. S nimi přišly desítky nových výrobců součástek, možná i stovky dalších dodavatelů již usídlených v České republice podstatně rozšířilo produkci. To platí i o IVECO v Karose, o Tatře. Bylo by velmi špatně, kdyby se kterákoliv vláda kdykoliv v budoucnosti rozhodla ovlivňovat v krátkodobém hledisku složení průmyslu," dodal s tím, že přišel čas, aby vznikla nová koncepce rozvoje ekonomiky ČR, aby byly vytýčeny strategické směry, které bude stát v příštích letech a desetiletích podporovat.

Jinými slovy to podle politika znamená, že podíl automobilového průmyslu na HDP a možná především na exportu je vskutku značný a poněkud se vymyká obvyklému stavu. "Chraň bůh, aby to znamenalo nějaké kroky proti automobilkám, ale strategicky bude potřebné přemýšlet o zmírnění této asymetrie a o další podpoře jiných odvětví ekonomiky. Tím nemyslím nutně jenom nějaká hi-tech odvětví, ale také jiné oblasti strojírenství včetně zbrojního průmyslu," podotkl.

Druhým častým povzdechem je teritoriální monotematičnost našeho exportu. Hledání nových odbytišť především v zemích BRICS se ale nedaří a ve skutečnosti byl totiž celkový loňský export do Číny i Ruska dohromady jenom o několik miliard korun vyšší než jednoměsíční vývoz do Německa. Několik let snahy o rozvíjení tohoto směřování podle politika zatím nepřineslo nějaké významné výsledky, což ale neznamená, že bychom měli přestat pracovat na těchto potenciálních směrech vývoje, v danou chvíli se ale prý opravdu nezdá, že by směrovka BRICS znamenala nějaké okamžité bonusy. Zvláště, když problémy v Rusku jsou značné, když Čína zažívá potíže, Brazílie z nich už ani nevychází, Indie je stále považována za potenciál, ale zjevně nenaplněný.

"Lze říci jednu věc na okraj. Těžko s teritoriální strukturou dělat něco zásadního, když investoři, kteří přišli v minulosti, umístili své peníze do konkrétním způsobem nastavených a nasměrovaných projektů. Byly to investice, jejichž produkce byla cílená na Evropskou unii a náročné trhy. Těžko od nich můžeme chtít, aby ve velkém rozsahu zásobovali Afriku, Indii nebo Rusko či jiné trhy, kde se kupní síla koncentruje v relativně nevelké vrstvě obyvatel. Totéž platí o struktuře exportu. Investoři přišli s projekty, které znamenaly velký technologický pokrok ve strojírenství a řadě dalších odvětví. Tedy v oborech s dosti vysokou přidanou hodnotou. V našem exportu už nikdy nebudou mít významné slovo štěrkopísky, dřevo nebo pšenice," upozornil.

"K tomu, abychom byli schopni nasměrovat více zboží do Ruska nebo Číny či mnoha jiných zemí mimo Evropskou unii (a zbytek Evropy i další vyspělé země), k tomu bude potřeba příchod investorů či nových domácích investic. Češi mají tendenci lomit rukama nad každou dobrou zprávou, rekordní výsledky zahraničního obchodu nevyjímaje (přebytek bilance 433 miliard je opravdu excelentní, což vidí každý, kdo to porovná třeba s ročním domácím produktem). Ale i když vláda nemá žádné rozumné a efektivní způsoby, jak během krátké nebo střední doby (třeba tří či pětileté) změnit závislost exportu na Unii a snížit opravdu velmi masivní vliv automobilového průmyslu na celé hospodářství, je čas začít diskutovat rozvážně i vážně o budoucnosti," dodal.

Podle Urbana je čas zasednout a začít hovořit o strategických krocích státu a o jeho hospodářských cílech. "Nejde jenom o podle některých hypertrofovaný automobilový průmysl a teritoriální nerovnováhu. Při zjevné nechuti Čechů přijímat migranty se již v příštích dvaceti letech budeme muset utkat s problémem masivní restrukturalizace domácí poptávky a s jejím reálným poklesem, s nedostatkem pracovních sil, s dopady zvyšování teploty a klimatických změn na podnebí a následně na ekonomiku země a s řadou dalších zcela nových problémů. Bez ohledu na aktuální vypjatou a nervní situaci je toto skutečný strategický úkol pro politickou reprezentaci. Není tak mediálně vděčný jako výkřiky o zbytečnosti EU nebo o čelení vlnám migrantů, ale je opravdu klíčový," uzavřel.

Související

Lubomír Zaorálek

Zaorálek chce, aby zprávu komise k OKD posoudil státní zástupce

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který se dlouhodobě angažuje v kauze privatizace těžební společnosti OKD, se v souvislosti s nedávno prezentovanými výsledky sněmovní vyšetřovací komise chce obrátit na státní zastupitelství. Někdejší člen komise nesouhlasí s podáním trestních oznámení na aktéry sporné privatizace, jak je komise avizovala. Chce, aby zprávu i s odbornými stanovisky dostalo k přezkumu státní zastupitelství. Státním zástupcům se chystá předložit i analýzu, kterou připravuje.

Více souvisejících

Milan Urban EU (Evropská unie) češi

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 29 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy