Nejoblíbenějším hejtmanem zůstává Hašek. Kdo naopak propadl?

V čele hodnocení představitelů územně samosprávných celků - krajů, mezi něž patří i hl. město Praha, je již od dubna loňského roku hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. Ten i přes mírnou ztrátu oproti říjnu loňského roku tak s aktuálním ziskem v souhrnu 49,3 % kladných hlasů obyvatel Jihomoravského kraje zůstává nejoblíbenějším hejtmanem. Oproti srpnovému šetření společnosti SANEP M. Hašek nicméně oslabil o 1,9 procentního bodu a ocitl se tak pod padesátiprocentní hranicí.

Dlouhodobě druhého nejlépe hodnoceného hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimolu vystřídal na této pozici jediný zástupce KSČM ve vedení krajů hejtman Oldřich Bubeníček. S činností hejtmana Oldřicha Bubeníčka je aktuálně spokojeno 49,1 % obyvatel Ústeckého kraje, což je o jeden procentní bod více než v říjnu loňského roku. Nárůst obliby hejtmana z řad KSČM je o to zajímavější, že v pravidelných šetřeních společnosti SANEP zaměřených na hodnocení krajských volebních preferencí, bodují komunisté vedle Ústeckého kraje i v Karlovarském kraji.

Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola se tak s aktuálním ziskem 48,2 % kladných hlasů posouvá na místo třetí. Jiří Zimola si tak pohoršil oproti říjnu loňského roku o 1,6 procentního bodu.

Z pátého na čtvrtou pozici postoupil sociálnědemokratický hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, s jehož činností je aktuálně spokojeno v souhrnu 37,8 % obyvatel Středočeského kraje. Miloš Petera si tak oproti říjnu minulého roku polepšil o sedm desetin procentního bodu.

Naopak ze čtvrtého místa na aktuální pátou příčku poklesl hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, a to s aktuálním ziskem v souhrnu 37,6 % kladných hlasů.

Na šestém místě setrvává s aktuálním ziskem 35,4 % kladných hlasů hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Další vzestup zaznamenal hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs, který i přes mírný pokles obliby postoupil z osmé na aktuální sedmou pozici, a to s aktuálním ziskem 31,9 % kladných hlasů.

Z desátého místa, na němž se umístil v říjnu loňského roku, postoupil na aktuální osmé místo hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák, který aktuálně získal 31,5 % kladných hlasů.

Naopak další sestup zaznamenal hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil, který se s aktuálním ziskem 31,2 % kladných hlasů propadl ze sedmého místa na aktuální devátou pozici. Jiří Rozbořil čelí obvinění, které se nepochybně na jeho poklesu obliby významně podílí.

Propad o jednu pozici opět zaznamenal ve srovnání s říjnovým průzkumem loňského roku hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který s aktuálním ziskem 30,8 % kladných hlasů obyvatel Pardubického kraje obsadil desátou pozici.

Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, který již dříve avizoval, že se v letošních podzimních krajských volbách již o hejtmanský post ucházet nebude, s aktuálním ziskem 26,5 % kladných hlasů zůstává na místě jedenáctém.

Nejvyšší představitel Karlovarského kraje Martin Havel pak s aktuálním ziskem 22,8 % kladných hlasů postoupil z třináctého na aktuálně dvanácté místo.

Na třinácté místo poklesl z dvanácté pozice, na níž se umístil v říjnu loňského roku s aktuálním ziskem 22,7 % kladných hlasů, nejvyšší představitel Královéhradeckého kraje Lubomír Franc.

Nejhůře hodnocenou zůstává již od prosince minulého roku první žena v čele pražského magistrátu, pražská primátorka Adriana Krnáčová. I přesto, že hnutí ANO drží první příčku ve volebních preferencích a vicepremiér, ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je nejlépe hodnoceným politikem, Adriana Krnáčová nadále u Pražanů příliš důvěry nezískala. Aktuálně svou spokojenost s činností Adriany Krnáčové tak vyjádřilo v souhrnu pouze 14,8 % dotázaných obyvatel hl. města Prahy. To je navíc o 3,1 procentního bodu méně oproti šetření společnosti SANEP, které proběhlo v říjnu loňského roku.

Jak dále ukazuje exkluzivní šetření společnosti SANEP zaměřené na pravidelné monitorování oblíbenosti hejtmanů, v souhrnu 71,2 % dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, je pro zavedení přímé volby hejtmanů. Toto zjištění nadále poukazuje na trvale vzrůstající většinovou poptávku veřejnosti po dalším posilování prvků přímé demokracie.