Zemanovi důvěřuje 62 procent občanů. Vláda je na tom mnohem hůř

V březnu 2016 prezidentovi republiky důvěru vyjadřovalo 62 % občanů, v tom 19 % prezidentovi důvěřovalo „rozhodně" a 43 % „spíše". Nedůvěru prezidentovi republiky vyjádřilo 36 % respondentů, v tom 23 % „spíše" a 13 % „rozhodně". 2 % oslovených se nedokázala rozhodnout a zvolila odpověď „nevím".

Vládě v porovnání s prezidentem republiky důvěřuje pouze menšina veřejnosti ve výši asi dvou pětin (41 %), když 4 % dotázaných vládě „rozhodně důvěřují" a 37 % jí „spíše důvěřuje". Výrazně nadpoloviční většina (56 %) občanů vládě nedůvěřuje, v tom 17 % jí „rozhodně nedůvěřuje" a 39 % „spíše nedůvěřuje". Zbývající 3 % se nedokázala vyjádřit, uvedl soc.cas.cz.

Poslanecká sněmovna má důvěru 30 % občanů, přibližně dvě třetiny (66 %) jí nedůvěřují. Senátu rovněž vyjadřují důvěru tři desetiny občanů (30 %), avšak podíl nedůvěřujících je u něj nepatrně nižší, na úrovni o málo více než tří pětin (62 %).

Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni se podíly důvěry a nedůvěry zhruba vzájemně vyvažují, přičemž momentálně u obou nepatrně převažuje důvěra nad nedůvěrou.

Krajským zastupitelstvům 43 % dotázaných důvěřuje, zatímco podíl nedůvěry činí 40 % a zbylých 17 % se nedokáže rozhodnout. V případě hejtmanů (a v Praze primátora) se podíl důvěry pohybuje nepatrně níže, když důvěru zde vyjádřilo 41 % dotázaných, zatímco nedůvěra dosahuje 38 % a zbývajících 21 % oslovených uvedlo odpověď „nevím".

Podstatně lépe jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřuje více než třípětinová většina občanů. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 63 %, v tom 15 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje" a 48 % jim „spíše důvěřuje". Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí tři desetiny (30 %), přičemž „spíše" jim nedůvěřuje 20 % a „rozhodně" 10 %. Starostové jsou na tom ještě nepatrně lépe, když důvěru jim vyjádřilo 64 % občanů, v tom 18 % „rozhodně" a 46 % „spíše", nedůvěra ke starostům pak dosáhla necelých tří desetin (28 %), když 18 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje" a 10 % jim „rozhodně nedůvěřuje".

U vlády, u Poslanecké sněmovny a v menší míře i u Senátu pak v dlouhodobější perspektivě vidíme podstatné zvýšení důvěry v porovnání s předchozím volebním obdobím PS ukončeným předčasnými volbami na podzim roku 2013. Kritičtější postoje veřejnosti k politice zejména v průběhu roku 2012 se sice nikoli dramaticky, ale statisticky signifikantně promítaly i do přechodného snížení důvěry v krajskou a místní samosprávu.

Psali jsme: Do Sněmovny by se dostalo šest stran: ANO vede, TOP 09 má namále  

Z podrobnější analýzy vyplývá, že prezidentovi republiky častěji důvěřují lidé starší 60 let, důchodci, obyvatelé Moravy, respondenti z Libereckého kraje, věřící katolíci, lidé, kteří se politicky zařazují na levici a levý střed, voliči ČSSD či KSČM a lidé spokojení s politickou situací. Naopak nižší důvěru nebo zvýšený podíl nedůvěry prezidentovi republiky šetření zaznamenalo mezi dotázanými ve věku 20 až 29 let, samostatně činnými bez zaměstnanců, respondenty z Čech a zejména z Prahy, ateisty, těmi, kdo se hlásí k pravici, příznivci ODS, TOP 09 či Strany zelených, rozhodnými nevoliči a lidmi nespokojenými s politickou situací.

Vládě častěji důvěřovaly ženy, dotázaní s dobrou životní úrovní, lidé spokojení nebo „ani spokojeni, ani nespokojeni" s politickou situací, respondenti spokojení se svým životem, občané příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, respondenti z kraje Vysočina a voliči ANO, ČSSD či KDU-ČSL. Naopak relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících vládě šetření ukázalo mezi muži, dotázanými se špatnou nebo „ani dobrou, ani špatnou" životní úrovní, kvalifikovanými dělníky, lidmi kritickými k současné ekonomické situaci, dotázanými nespokojenými se současnou politickou situací, respondenty nespokojenými nebo „ani spokojenými, ani nespokojenými" s vlastním životem, dotázanými z měst od 30 do 80 tisíc obyvatel, občany Karlovarského kraje, voliči KSČM a rozhodnými nevoliči bez preferované strany.

Poslanecké sněmovně častěji důvěřují lidé hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou, respondenti spokojení se svým životem i s politickou situací, lidé příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, dotázaní z Vysočiny nebo z Olomouckého kraje a voliči ČSSD či ANO. Kromě toho u mladých ve věku 15 až 19 let a u studentů se objevuje výrazně nižší podíl nedůvěry.

Senátu ve zvýšené míře důvěřují lidé hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou, respondenti spokojení se svým životem i s politickou situací, lidé příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, respondenti z měst od 15 do 30 tisíc obyvatel, dotázaní z Vysočiny a voliči ČSSD. Kromě toho mezi lidmi ve věku do 30 let, studenty, ženami v domácnosti a lidmi z Olomouckého kraje byl zaznamenán nižší podíl explicitní nedůvěry k Senátu. Naopak relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících Senátu šetření ukázalo mezi kvalifikovanými dělníky, občany z nejmenších sídel s populací do 800 obyvatel, dotázanými se špatnou, případně ani dobrou, ani špatnou životní úrovní své domácnosti, lidmi hodnotícími současnou ekonomickou situaci v ČR jako špatnou, dotázanými nespokojenými se současnou politickou situací, lidmi nespokojenými s vlastním životem a rozhodnými nevoliči bez preferované strany.