Hádky o rozpočet začaly. Chovanec i Bělobrádek požadují víc peněz

Praha - Návrh rozpočtu pro ministerstvo vnitra na příští rok počítá s nárůstem o 1,6 miliardy na 60,7 miliardy korun. Naopak vědci se požadovaného zvýšení peněz od státu nemusejí dočkat, což se nelíbí vicepremiérovi pro výzkum Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL).

Z peněz navíc pro vnitro by mělo 1,1 miliardy jít na posílení bezpečnosti a 250 milionů jako investiční dotace pro jednotky dobrovolných hasičů.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) připravuje třetí státní rozpočet. Vnitro v roce 2015 hospodařilo s 62,8 miliardami, letos s více než 59 miliardami. Kvůli letošnímu i loňskému rozpočtu Babiš tradičně čelil vyjednávání s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD), který požadoval peníze navíc proti původním návrhům.

Při jednáních, která se obvykle konají o letních prázdninách, nakonec vždy vnitro získalo částky kolem tří miliard korun navíc. Vyjednávání o zvýšení čeká oba politiky i letos. Navrhované navýšení se totiž podle ministra Milana Chovance netýká rozpočtu ministerstva, ale realizace projektů v rámci programů EU. "Přitom nejen mezinárodní bezpečnostní situace se od doby schválení minulého rozpočtu změnila, máme před sebou nové výzvy a musíme mít dostatek prostředků, abychom mohli adekvátně reagovat. Tomu musí odpovídat i vyšší výdaje na boj s terorismem, ale také investice či rozvoj hasičského záchranného sboru," sdělil ČTK Chovanec. Dodal, že nebude chtít "ani korunu navíc", kterou by jeho ministerstvo nepotřebovalo. O jaké částce se bude s Babišem nebo při vládních jednáních mluvit, ministr neuvedl.

Na vědu a výzkum se peníze nenašly

Ministerstvo financí navrhuje, aby výdaje na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2017 zůstaly na úrovni letoška a výrazně se nezvyšovaly ani v dalších dvou letech.

Podle návrhu, který Bělobrádek předložil kabinetu před dvěma týdny, by měl ale rozpočet celkově vzrůst na 32,7 miliardy, což by bylo zatím nejvíce v historii. Vláda ale jednání přerušila. "Návrh předkládáme v nezměněné podobě," řekla dnes ČTK Adéla Klimešová z tiskového oddělení Úřadu vlády.

Stát by podle něj měl zvyšovat ve střednědobém výhledu peníze na vědu i v příštích letech: v roce 2018 na 34,9 miliardy a o rok později na 34,5 miliardy korun. Bělobrádkův úřad chce obor připravit na pokles, který se očekává po roce 2020, kdy skončí financování oboru z evropských fondů.

Ministerstvo financí má ale jinou představu. Výdaje na výzkum navrhuje pro rok 2017 na 29,001 mld. Kč. V letošním roce činí 29,092 miliardy. V roce 2018 a 2019 by se podle MF měly ročně pohybovat ve výši 29,167 mld. Kč. Podle Filipa Běhala z tiskového oddělení MF tato čísla odpovídají národním výdajům na výzkum, vývoj a inovace v původně schválených střednědobých výdajových rámcích.

Bělobrádek chce ale posílit aplikovaný výzkum a tím i konkurenceschopnost státu, naopak zvýšením peněz pro základní výzkum plánuje zajistit provoz nových výzkumných center. Na problém s jejich financováním dlouhodobě upozorňují odborníci.

Související

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

Více souvisejících

státní rozpočet ,  Ministerstvo vnitra ,  Pavel Bělobrádek

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 8 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy