Uprchlíky nemůžeme vracet? Pospíšil prozradil, v čem je problém

Tím nejlepším je podle Pospíšila pochopení, že je třeba pracovat se zeměmi, odkud uprchlíci pocházejí nebo kde jsou velké uprchlické tábory, kde jsou statisíce uprchlíků, kteří žijí často ve velmi těžkých ekonomických podmínkách. "Myslím si, že po dohodě s Tureckem, o které můžeme také debatovat a která má určité chyby, ale která vedla k omezení přísunu uprchlíků do Evropy, je nutné debatovat také s ostatními zeměmi. V tuto chvíli Evropská komise navrhuje devět partnerských zemí. Na stole je plán, který by měl těmto zemím ekonomicky pomoci a pomoci lidem, kteří tam žijí v podmínkách, které mohou vést k tomu, že se budou chtít přesunout do Evropy," uvedl v pořadu Události, komentáře.

"Co je zatím nejhorší, je to, že ty dohody nebyly uzavřeny. To znamená, že je to pouze úmysl Evropské komise, a jak víte, k dohodám je třeba i druhé strany. Hlavně zde ale není jasný mechanismus, jakým budou peníze přerozděleny, aby byly využity opravdu pro trpící lidi, aby neskončily v kapsách různých překupníků, převaděčů a ne vždy demokratických vlád. Na to dneska na plénu upozorňovali poslanci. Podle mého názoru jsme na počátku dobré myšlenky. Pracovat se zeměmi, odkud uprchlíci pocházejí, aby se snížil jejich přítok do Evropy," dodal.

Sám je skeptický k tomu, aby se na úrovni Evropy prosazoval jednotný azylový systém. "Ve vztahu ke třetím zemím však Evropská unie musí vystupovat jednotně. Jednotlivé státy nemohou na mezinárodním poli debatovat se zeměmi, jako je Libanon a Jordánsko, kde je velké množství uprchlíků, nebo se zeměmi Afriky, kde jsou buď strašné podmínky, anebo snad statisícové uprchlické tábory. V oblasti vnější politiky ve vztahu k uprchlíkům je třeba, aby Evropská unie vystupovala jednotně. Takzvané readmisní dohody, to je, když zadržíte uprchlíky na moři a chcete je vrátit do určité země, nemůže podepisovat 28 zemí s konkrétním státem Afriky. Musí to dělat Evropská unie. To je zcela jasné," podotkl.

Uvedl také, že pouze 40 procent lidí, co nezískají azyl, se vrátí do svých původních zemí, 60 procent zůstává v šedé zóně Evropské unie bez povolení zde být.