Zemanovi věří 58 procent občanů. Senát je populárnější než Sněmovna

V červnu 2016 prezidentovi republiky důvěru vyjadřovalo 58 % občanů, v tom 18 % prezidentovi důvěřovalo „rozhodně" a 40 % „spíše". Nedůvěru prezidentovi republiky vyjádřilo 39 % respondentů, v tom 24 % „spíše" a 15 % „rozhodně". 3 % oslovených se nedokázala rozhodnout a zvolila odpověď „nevím".

Vládě v porovnání s prezidentem republiky důvěřuje pouze menšina veřejnosti ve výši dvou pětin (39 %), když 4 % dotázaných vládě „rozhodně důvěřují" a 35 % jí „spíše důvěřuje". Bezmála třípětinová většina (57 %) občanů vládě nedůvěřuje, v tom 18 % jí „rozhodně nedůvěřuje" a 39 % „spíše nedůvěřuje". Zbývající 4 % se nedokázala vyjádřit, informuje soc.cas.cz.

Poslanecká sněmovna má důvěru 26 % občanů, přibližně dvě třetiny (66 %) jí nedůvěřují. Senátu vyjadřuje důvěru 31 % občanů a podíl nedůvěřujících je u něj na úrovni necelých tří pětin (58 %), což je lepší výsledek než v případě Poslanecké sněmovny.

Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni se podíly důvěry a nedůvěry zhruba vzájemně vyvažují, když krajským zastupitelstvům 43 % dotázaných důvěřuje, zatímco podíl nedůvěry činí 38 % a zbylých 19 % se nedokáže rozhodnout. V případě hejtmanů (a v Praze primátora) podíl důvěry i nedůvěry činí shodně 40 % dotázaných a zbývajících 20 % oslovených uvedlo odpověď „nevím".

Psali jsme: Hejtmanům stále dominuje Hašek, popularita Krnáčové roste. Kdo propadl?  

Podstatně lépe jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřuje více než třípětinová většina občanů. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 62 %, v tom 13 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje" a 49 % jim „spíše důvěřuje". Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí necelou třetinu (31 %), přičemž „spíše" jim nedůvěřuje 21 % a „rozhodně" 10 %. Starostové jsou na tom ještě o trochu lépe, když důvěru jim vyjádřilo 66 % občanů, v tom 17 % „rozhodně" a 49 % „spíše", nedůvěra ke starostům pak dosáhla 28 %, když 18 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje" a 10 % jim „rozhodně nedůvěřuje".

Veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) důvěřuje necelá polovina (47 %) občanů, v tom 12 % „rozhodně" a 35 % „spíše", zhruba třetina (34 %) zde naopak vyjadřuje nedůvěru, přičemž 22 % oslovených ombudsmanovi nedůvěřuje „spíše" a 12 % „rozhodně", a zbývající pětina (19 %) se nedokázala rozhodnout a zvolila odpověď „nevím".

Ústavnímu soudu důvěřuje nadpoloviční většina (56 %) občanů, když 14 % dotázaných uvedlo odpověď „rozhodně důvěřuje" a dalších 42 % „spíše důvěřuje", nedůvěra v případě Ústavního soudu dosahuje 31 %, z toho 21 % tvoří podíl odpovědí „spíše nedůvěřuje" a 10 % „rozhodně nedůvěřuje", a o málo více než desetina (13 %) zůstala nevyhraněná a odpověděla, že neví.

Nejvyšší kontrolní úřad pak má v současné době důvěru poloviny (50 %) obyvatel, v tom 11 % NKÚ „rozhodně důvěřuje" a 39 % mu „spíše důvěřuje", nedůvěra se podobně jako u ombudsmana i Ústavního soudu pohybuje na úrovni jedné třetiny (33 %), když 24 % dotázaných NKÚ „spíše nedůvěřuje" a 9 % mu „rozhodně nedůvěřuje". Podíl nerozhodných odpovědí v tomto případě tvořil zhruba šestinu (17 %).