Česko migraci nezvládlo. Neumí se ani postavit Zemanovi, míní experti

Nesplněné závazky vlády, na které upozornili Michal Kořan z platformy Aspen Insitut Central Europe i ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál se týkají posunu v zavedení eura. Kabinet ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL v koaliční smlouvě uvádí, že bude připravovat Česko na vstup do eurozóny. V programovém prohlášení se pak vláda zavázala přijmout fiskální pakt. "Otázka eura se neposunula vůbec nikam," poznamenal Kořan. Dostál podotkl, že smlouva, kterou se země EU zavazují k dodržování rozpočtové odpovědnosti prošla Senátem, ale vláda pro ni nedokázala zajistit podporu ve Sněmovně.

To podle Dostála poukazuje na opakovaně se projevující slabinu končícího kabinetu. "Vůbec nefungovalo propojení vládních stran dovnitř Parlamentu. Ostudou bylo dlouhé neschválení asociační dohody EU s Ukrajinou," uvedl. Dalšími příkladem, kdy vláda narazila ve Sněmovně, je pařížská klimatická dohoda. Poslanci o ní budou hlasovat po téměř roce na zářijové schůzi.

Chybějící jednota české zahraniční politiky byla patrná ve vztahu k prezidentovi Miloši Zemanovi, shodli se oba experti. Vláda se podle nich dostatečně nevymezovala vůči krokům hlavy státu, které směřovaly mimo jí deklarovanou pozici Česka. Podle Kořana jde o déle trvající trend v české diplomacii, který se týkal i předchozího prezidenta Václava Klause.

Kořan považuje za chybu také nevyzpytatelnost českých kroků. "Ve většina případů jsme se tvářili černě i bíle. Například u toho, jak se chováme k Rusku," uvedl. "Na jedné straně ho vnímáme jako relativní bezpečnostní hrozbu, na druhé bychom zřejmě byli první, kdo by podpořili zrušení ekonomických sankcí," míní Kořan.

Přínosem zahraničních aktivit současné vlády je podle obou expertů posílení vztahů s Německem. Toho diplomacie dosáhla navázáním strategického dialogu, který rozšiřuje styky mezi oběma zeměmi nad rámec resortu zahraničí.

Pozitivní vývoj vidí Kořan ve vystupování Česka v EU. "Přestali jsme dělat nepředvídatelné kroky. Snažili jsme se, ne nijak hujerovsky, posunout do mainstreamu a pracovat s unijní problematikou konstruktivně," podotkl.

Výjimkou byla podle odborníků migrační krize. Česko společně se svými partnery z visegrádské skupiny (V4; Polsko, Maďarsko a Slovensko) důrazně odmítalo společné řešení přílivu uprchlíků pomocí relokačních kvót. Česko v pozici předsednické země V4 mluvilo o tom, že chce zprostředkovat dialog mezi protimigračně naladěnou střední Evropou a zbytkem EU vyzývajícím k solidaritě. "Náš premiér možná neměl tak tvrdé výroky jako Viktor Orbán, ale ministr vnitra nebo ministr financí už je měli. Určitě jsme v tomto nebyli žádným spojníkem, naše pozice byla na hraně," poznamenal Dostál.

Fiaskem podle Dostála bylo prohlášení čtyř, v němž prezident, premiér a předsedové obou parlamentních komor vymezili vůči setkání minstra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. "Strategické vztahy s Čínou má kdekdo, ale nikdo nevydává taková přitroublá prohlášení," řekl ČTK. Ve stínu takových gest podle něj zapadne jakákoliv snaha Česka angažovat se na mezinárodní scéně jako země hájící lidská práva.