Uchazeči o Hrad mají méně chybných podpisů než před pěti lety

Praha - Chybovost podpisů občanů pod kandidaturou uchazečů o post prezidenta republiky byla nižší než v minulých volbách před pěti lety. Favorité voleb měli tehdy přes deset procent neplatných podpisů. Čtyři poslanci podepsali nominaci všech tří kandidátů na prezidenta, kteří byli k volbám připuštěni na návrh členů dolní komory parlamentu. Minimálně dva prezidentské kandidáty tak podpořilo celkem 12 poslanců a pět senátorů.

Nejčastějšími chybami bylo uvedení špatné adresy, chybného či neplatného dokladu nebo duplicitní záznamy. Některé uvedené podporovatele se úřadu na základě zadaných údajů vůbec v evidenci obyvatel nepodařilo dohledat. Petice také v několika případech podepsali neplnoletí.

Úřad po vyřazení zjevně neodpovídajících záznamů náhodně vybral 8500 podpisů, u kterých následně zkontroloval platnost všech údajů. Pokud chyby byly přes tři procenta, odebral druhý stejně početný vzorek. Zjištěnou chybovost následně zprůměroval a dané procento z odevzdaných podpisů odečetl. Letos se to stalo jen Miloši Zemanovi, kterému tak bylo odečteno asi osm procent podpisů. Úřad mu uznal necelých 103.817 podpisů, před pěti lety jich měl 82.856.

Jen těsně tříprocentní hranici chybovosti nepřekročil podnikatel Michal Horáček. Nejlépe dopadl Drahoš, kterému ministerstvo neuznalo 2,6 procenta podpisů. Jeho tým z petičních archů vyškrtl ještě před odevzdáním úřadu největší počet podpisů, a to téměř 13.500.

Ministerstvo vnitra oproti předchozím prezidentským volbám umožnilo, aby poslanec či senátor mohl podpořit víc prezidentských kandidátů. Někteří ústavní právníci ale tento výklad zpochybnili. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský doporučil zpřesnit volební zákon tak, aby se vyloučila možnost aby vyloučil možnost dvojího výkladu v otázce podpisů.

Poslanecká nominace vyslala do voleb bývalého šéfa Škody Auto Vratislava Kulhánka (ODA), prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka (za Realisty) a hudebníka a šéfa strany Rozumní Petra Hanniga. Nejvíce poslaneckých podpisů - 29 - získal Hynek, Hannig jich měl o tři méně a Kulhánek jich obdržel 24.

Nominaci všech tří kandidátů podepsali nyní už bývalí poslanci Augustin Karel Andrle Sylor, Jiří Štětina (oba za Úsvit), Jiří Koskuba a Pavel Ploc (oba za ČSSD). Hanniga i Hynka podpořili exposlanci Bohuslav Chalupa, Zdeněk Soukup (oba ANO) a Alena Nohavová (KSČM) spolu se staronovou poslankyní ANO Helenou Válkovou. Bývalí poslanci Stanislav Huml, Ladislav Velebný (oba ČSSD), Jaroslav Lobkowicz (TOP 09) a Milan Šarapatka (za Úsvit) jsou podepsáni pod nominacemi Hynka i Kulhánka.

Senátorskou nominaci si zajistili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer (17 podpisů), lékař a aktivista Marek Hilšer (11 podpisů) a bývalý premiér Mirek Topolánek (deset podpisů). Topolánkovi i Fischerovi současně podepsali kandidaturu Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Leopold Sulovský (za hnutí Ostravak). Pod nominací Topolánka a Hilšera je podepsán František Bradáč (KDU-ČSL). Hilšerovu i Fischerovu nominaci doporučil další lidovec Lumír Kantor.

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš Michal Horáček Ministerstvo vnitra Senát ČR Poslanecká sněmovna prezident čr

Aktuálně se děje

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že i když se mu podařilo zachránit zemi před úplným zničením, současný boj ještě zdaleka neskončil. Izrael podle něj musí zůstat i nadále ve střehu a chránit se tak, jak je to nutné.

včera

Prezident Trump

Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump

Podpisem memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem došlo k dohodě, která na příštích 60 dní zajišťuje volný pohyb strategickým Hormuzským průlivem výměnou za zrušení americké námořní blokády. Dokument elektronicky stvrdili americký prezident Donald Trump, viceprezident JD Vance a předseda íránského parlamentu Mohammad Gálibáf, přičemž oficiální ceremoniál je naplánován na pátek v Ženevě. Podle vyjádření vysokých představitelů americké administrativy budou kompletní detaily ujednání zveřejněny během následujících 24 až 48 hodin, zatímco text samotné dohody bude uvolněn až po pátečním ceremoniálu.

včera

Česká televize, ilustrační foto

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky

Zástupci iniciativy Veřejnoprávně oficiálně potvrdili, že pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do výstražné stávky. Tímto krokem reagují na pondělní krok kabinetu, který schválil legislativní návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků a citelné snížení rozpočtů obou veřejnoprávních institucí. Podobu protestní akce a její přesný harmonogram plánují organizátoři zveřejnit během nadcházející středy.

včera

Česká televize

Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat

Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

U Hormuzského průlivu čeká přes 500 lodí odhalují nová data. Skutečný počet může být diametrálně odlišný

Sledování lodní dopravy prostřednictvím platformy MarineTraffic dnes ráno ukázalo, že v Perském zálivu západně od Hormuzského průlivu se nachází přes 230 tankerů a více než 250 nákladních plavidel, které doplňuje velké množství menších lodí, jako jsou rybářské čluny nebo remorkéry. Podle dostupných dat je plně naložena pouze menšina sledovaných tankerů, zatímco většina z nich je prázdná nebo naložená jen částečně. 

včera

Oto Klempíř a Boris Šťastný

Vláda schválila zrušení koncesionářských poplatků. ČT přijde o miliardu, rozhlas o stamiliony

Vláda Andreje Babiše definitivně posvětila zásadní změnu v mechanismu, jakým jsou financována veřejnoprávní média. Kabinet na svém pondělním zasedání schválil novelu, která ruší stávající systém koncesionářských poplatků a nahrazuje jej přímým čerpáním ze státního rozpočtu. Tento krok, o kterém informoval ministr kultury Oto Klempíř za hnutí Motoristé sobě, představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování České televize a Českého rozhlasu za poslední dekády.

včera

včera

Mirage 2000-5

Projekt společné evropské stíhačky se rozpadl. Německo zvažuje tři nové scénáře, Francie chce pokračovat sama

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Evropu zasáhne žhavé počasí. Očekává se vlna tropických veder

Evropu v tomto týdnu zasáhne vlna vln veder, která přinese prudký nárůst teplot na většině kontinentu. Příčinou je masivním příliv horkého vzduchu ze Sahary, který se nejprve usadil nad Pyrenejským poloostrovem a následně se rozšířil do jižní a západní části Francie. V těchto oblastech se již nyní teploty běžně pohybují mezi třiceti a pětatřiceti stupni Celsia.

včera

včera

Evropská unie

Kvůli ničivému ruskému útoku se naléhavě sejdou ministři unijních států

Lídři zemí G7 se dnes scházejí ve francouzském Évian-les-Bains, aby projednali nejnaléhavější globální témata včetně Ukrajiny, Gazy a Íránu. Summit hostí francouzský prezident Emmanuel Macron. Americký prezident Donald Trump má na setkání předložit nejnovější informace o íránské mírové dohodě, která byla uzavřena v noci, přičemž před odletem se ve Bílém domě věnoval galavečeru bojových umění. Nikdo však netuší, zda Trump na summitu setrvá po celé tři dny, nebo bude jeho průběh každou hodinu narušovat. V nedaleké Ženevě navíc v pondělí demonstrovalo zhruba 20 000 lidí proti tomuto setkání, což vedlo ke střetům s policií. 

včera

Izrael, ilustrační foto

Špatná pro nás i celý svobodný svět. Izrael se bouří proti dohodě USA s Íránem

Izraelský ministr obrany Israel Kac podle informací tamního deníku Haarec prohlásil, že armáda zůstane v bezpečnostních zónách v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy na neurčito. Cílem tohoto kroku je ochrana hranic a izraelských komunit před džihádistickými elementy. Izrael v současnosti okupuje části jižního Libanonu a podle vyjádření ministra obrany se odtud vojáci nestáhnou. Izrael byl vyloučen z mírových rozhovorů zprostředkovaných Pákistánem, přestože koncem února zahájil spolu se Spojenými státy válku proti Íránu. Mnoho izraelských politiků i veřejnost si přeje pokračování bojů v Libanonu, aby došlo k dalšímu oslabení schopností Hizballáhu.

včera

včera

včera

včera

Letní počasí

Počasí v novém týdnu potěší milovníky horkého léta

V Česku začíná třetí červnový a i letní týden, jenž přinese zásadní změnu počasí. Očekávají se setrvale rostoucí teploty, které vyvrcholí nástupem horké vlny v závěru pracovního týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

14. června 2026 21:57

14. června 2026 20:44

Pavel kondoloval thajskému králi, jehož nejstarší dcera zemřela v nemocnici

Thajsko v týdnu zasáhla smutná zpráva, na kterou kondolencí reagoval i český prezident Petr Pavel. Ve věku pouhých 47 let zemřela princezna Bajrakitiyabha, která strávila poslední roky života v kómatu kvůli vážným zdravotním problémům. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy