Kazachstán a Česko pojí dobré vztahy i ekonomické zájmy

Dobré vztahy podle náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy potvrzují i četné návštěvy českých představitelů z posledních let. Například prezident Miloš Zeman byl v Kazachstánu během svého mandátu dvakrát. Kazašský velvyslanec Seržan Abdykarimov ve svém projevu uvedl, že země se chce v budoucnu zařadit mezi 30 nejrozvinutějších států světa.

Abdykarimov prohlásil, že v Kazachtánu se nyní dělají ústavní reformy, jejichž cílem je posílit postavení parlamentu. Další reformy se týkají vzdělávacího systému, dodal Abdykarimov. Podotkl, že cílem těchto změn je, aby Kazachstán do roku 2050 patřil mezi 30 nejrozvinutějších zemí na světě. Aktuálně je v žebříčku podle indexu lidského rozvoje, který sestavuje OSN, na 56. místě.

Vztahy obou zemí se v posledních letech rozvíjejí zejména na obchodní úrovni. Letos k posílení ekonomických vazeb přispěla česká účast na světové výstavě Expo 2017 v Astaně. Zahájení výstavy na začátku června byl přítomen i prezident Zeman a podnikatelská delegace. Pro Zemana to byla druhá návštěva Kazachstánu během prezidentského mandátu. Zástupci českých firem doprovázeli letos v srpnu také ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD).

Vztahy Česka a Kazachstánu jsou podle místopředsedy Sněmovny a předsedy KSČM Vojtěcha Filipa výjimečné. Ve svém projevu připomněl, že Astana je místem, kde se odehrávají jednání, která mají ukončit válku v Sýrii. Ocenil v té souvislosti kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který podle Filipa vnesl do jednání vlastní ideje.

Nazarbajev stojí v čele středoasijské země od roku 1989. Od června 1989 byl prvním tajemníkem ÚV komunistické strany Kazachstánu a od 24. dubna 1990 je prezidentem. Režim tohoto muže, který je nejdéle vládnoucím postsovětským prezidentem, je považován za autoritářský a bývá kritizován za potlačování svobody slova či tisku, Nazarbajev se přesto v zemi těší velké popularitě. Filip podotkl, že Nazarbajev se zasloužil o vznik moderního Kazachstánu. Jeho význam je podle Filipa srovnatelný s významem Tomáše Garrigua Masaryka pro Česko a Slovensko.

Jednou z otevřených otázek vzájemných vztahů obou zemí je vypořádání letitého kazašského dluhu. Závazek vznikl v první polovině 90. let v rámci takzvaných jamburských dohod při výstavbě plynovodu.