Zpráva OLAF je venku. Došlo opravdu k dotačnímu podvodu?

Informovaly o tom Hospodářské noviny, které dostaly zprávu k dispozici. Podle zprávy poskytli žadatelé nepravdivé údaje a některé informace zatajili úplně. To vše udělali proto, aby získali dotaci pro malé a střední firmy. 

"Vyšetřování zjistilo, že představitelé příjemce dotace v době, kdy předložili žádost o podpoření svého projektu a podepsali dohodu o poskytnutí financování v roce 2008, řídícímu orgánu operačního projektu poskytli nepravdivé informace a důležité informace zatajili," stojí v úvodu zprávy, kterou sepsal OLAF.

"Tyto činy můžou být stíhány národními soudními orgány jako porušení paragrafů 212 (Dotační podvod) a 260 (Poškození finančních zájmů Evropské unie) českého trestního zákoníku. Národní soudní orgány můžou vzít při svém postupu v úvahu informace získané během vyšetřování OLAF," poukázala instituce na skutečnost, že podle českého trestního zákoníku mohl být spáchán dotační podvod. 

OLAF také zdůraznil, že nemůže posoudit, zda je příjemce způsobilý pro podporu pro malé a střední firmy kvůli tomu, že jeho jeho vlastnická struktura byla anonymní, což není v souladu s transparentností při využívání evropských peněz. 

V reakci pro deník HN Andrej Babiš uvedl, že počká, až ho s obsahem zprávy seznámí právníci. Poté půjde vypovídat k mandátovému a imunitnímu výboru. 

Ve zprávě se prý velmi často skloňuje pojem nesrovnalost. OLAF na svých internetových stránkách definuje pojem takto: "Nesrovnalostí či pochybením se míní jednání, které je v rozporu s pravidly EU a které může mít negativní dopad na finanční zájmy Unie, ale které může vyplývat z omylu či přehlédnutí učiněného jak stranou, která si finanční prostředky nárokuje, tak orgány, jež za vyplácení daných prostředků odpovídají. Pokud však k pochybení či k nesrovnalosti došlo záměrně, jedná se o podvod."