Češi jsou debilní nebo alkoholici? Připomeňte si Zemanův legendární projev

Česko se v posledních dnech zmítá ve víru dezinformací. Mnohem více jich je směřováno proti osobě Jiřího Drahoše, najdou se ale i také, které mají za cíl pošpinit prezidenta Miloše Zemana. Jednou z nich je citát, který je vkládán do úst Zemanovi z dob, kdy působil jako poslanec.

Konkrétně se jedná o větu: "Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt." Tato fráze koluje v posledních dnech internetem a na základě ověřených zdrojů nelze popřít, že ji Zeman opravdu pronesl. Je ale skutečným autorem?

Projev, v němž tato slova padla, pronesl Zeman v úterý 21. ledna 1992 na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Zbývalo několik týdnů do voleb a Zeman se tehdy snažil poslance varovat před "obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím, a že to, co nespraví parlament, spraví občané."

Jako příklad uvedl možnost uspořádání hlasování o tom, zda obnovit trest smrti. "Jak si myslíte, že by toto hlasování dopadlo? Máme k dispozici poměrně seriózní a reprezentativní průzkumy veřejného mínění a můžeme tedy vyvodit předběžný závěr," řekl poslancům. 

Následně započal projev, který má dodnes mnoho lidí v živé paměti. Jeho autorem ale není sám Zeman, nýbrž psychiatr prof. Cyril Höschl a přednesl jej v roce 1991 v pražském Karolínu. Sám Zeman dodal, že chce velkou většinu svého diskusního příspěvku vyplnit právě touto citací, neboť se domnívá, že "tak jako k tomuto ctihodnému shromáždění mluví zástupci různých profesí, neuškodí, jestliže k němu promluví - byť zprostředkovaně - i psychiatr."

Dovolte mi tedy, abych citoval. "Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti. 

Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Proč se o tom dnes zmiňuji?

Pro oblast intelektově podprůměrnou, když pominu stavy patologické, jsou charakteristické některé rysy, které si možná všichni neuvědomujeme, a neuvědomujeme si je zejména tehdy, jestliže se stýkáme na univerzitě pouze mezi sebou. Jestliže jedinec, který je v této intelektové kategorii, má nějakým způsobem rozumět světu, má-li se v něm nějak pohybovat a má-li ho nějak uchopit, musí si ho drasticky zjednodušit. Těmto lidem - je to tedy polovina národa - uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa, a to, co z tohoto světa v jejich očích zbývá, se dá rozdělit na celkem jednoduché, většinou protipólné elementy. Někdy se tomu říká černobílé myšlení. Někdo je buď dobrý, nebo špatný. To, že hranice mezi dobrem a zlem neprochází ani mezi novými a starými strukturami, ani mezi komunisty a nekomunisty, ale srdcem každého člověka, to uniká. Podobně unikají i jiné komplikovanosti.

Černobílé myšlení bohužel kontaminuje i morálku. Dobré je pouze to, čemu rozumím - a toho není mnoho. To, čemu nerozumím, je špatné. Odtud filozofie je nesmysl, matematika je k ničemu, kybernetika je pavěda, genetika je rovněž pavěda.

Z tohoto intelektového zázemí potom pramení tzv. lidové pravdy - každý cikán krade, každý žid je lichvář, každý zrzavý je zákeřný - a ty mívají často nacionální charakter. K tomu se přidává určitá sugestibilita.

Jestliže tato morálka nebo toto černobílé vidění světa je ještě spojeno - a to bývá - s neschopností rychlejších pohybů v sémantickém poli, s neschopností propadat se z jedné sémantické roviny do druhé, vede to k nedostatku smyslu pro humor. Jestliže mám nedostatek smyslu pro humor a ti druzí se smějí, nutno si zákonitě myslet, že se smějí mně. To vede k ostražitému, číhavému, nepřátelskému postoji vůči světu, k podezřívavosti a k neustálé snaze dokázat a proklamovat svoji chytrost a ke strachu, aby ze mě nikdo neudělal hlupáka. A tak vzniká obraz - bohužel ve společnosti tak frekventovaný -, který za určitých okolností - a tou okolností je právě doba -,kdy zodpovědnost za naše životy přechází na nás samé, dá těmto rysům v nezakrývané podobě zaznít." Konec citátu.

Tak zní podle stenoprotokolu zveřejněného na webu Poslanecké sněmovny přesná citace, kterou Zeman před 26 lety pronesl. Následně dodal, že nechce pochybovat o pravdivosti statistik profesora Höschla. "Ale uváděl jsem je jako poněkud paradoxní výraz své důvěry v tento i v budoucí parlament. Upřímně řečeno - kladu si někdy otázku, kolik procent poslanců v této síni je schopno pouze černobílého vidění, a přesvědčují mne o tom výsledky různých hlasování," doplnil Zeman.

Poté se ale zastal samotných poslanců. Podle něj neplatí, že každý sedmý poslanec je notorický alkoholik. "Případ, kdy poslanec alkoholem intoxikovaný s tupým žuchnutím dopadne mimo své poslanecké křeslo, je v této sněmovně poměrně vzácný," uvedl. Stejně tak byl podle svých slov přesvědčen, že neplatí, že každý sedmý poslanec je dementní, a to i tehdy, kdyby do této množiny sebekriticky zahrnul i sám sebe. Tím varuje před nekritickým spoléháním na referendum. 

Jak lze vidět, tehdy Zeman sám před referendy varoval ostatní politiky. Dnes je jejich zarytým příznivcem a rád bych nechal českou veřejnost hlasovat například o tom, jestli má Česká republika vystoupit z EU. Sám ale příznivcem odchodu není a podle průzkumů se nedá předpokládat, že by takové referendum něco změnilo, i kdyby k němu došlo.