Oficiální stanovisko zní jasně: V Česku se novičok nevyráběl, Zeman neříkal pravdu

Praha - Zahraniční výbor Sněmovny dnes přijal usnesení, v němž říká, že na území České republiky se nevyráběla a neskladovala žádná látka typu novičok. Po neveřejném jednání výboru to novinářům řekla ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO). Výbor se zabýval zprávami tajných služeb o výskytu novičoku v Česku, v nichž byl podle dřívějších výroků prezidenta Miloše Zemana rozpor. Prezident také řekl, že novičok se na území ČR vyráběl.

"Mohu říci veřejnou informaci, že závěrem jednání je usnesení, kde výbor konstatuje, že na území České republiky se nikdy nevyráběla ani neskladovala látka typu novičok," řekla Šlechtová. Kromě Šlechtové se části jednání o novičoku účastnil také šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Předseda výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD) doplnil, že poslanci napříč stranami přijali vysvětlení a fakta, která jim poskytli experti. "Ta informace, která je pro veřejnost zásadní, je, že v České republice se žádné takové látky nevyrábí," uvedl.

Zeman minulý týden prohlásil, že podle zprávy, kterou mu dodala vojenská rozvědka, se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval. Látkou typu novičok byl v březnu v Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal. Británie za viníka útoku označila Rusko, které následně uvedlo, že jed mohl pocházet i z Česka.

Zeman dnes při návštěvě Polska řekl, že se při tvrzení o výrobě novičoku v Česku opíral o únorové vyjádření ředitele Vojenského výzkumného ústavu Bohuslava Šafáře. "Při vší úctě k problematice vzdělání některých členů našeho Parlamentu si nejsem jist, zda mají lepší informace o této otázce než ředitel ústavu, v němž se podle jeho vlastních slov novičok vyráběl," řekl prezident.

Podle Zaorálka by vyjádření zástupců exekutivy, kterou tvoří vláda i prezident, měla být v souladu. "Exekutiva by měla mluvit jednotně a nikdo by neměl veřejnost mást," míní bývalý šéf české diplomacie. "Prezident není někdo, koho by si tento výbor mohl předvolat," dodal.

Ministerstvo obrany po výrocích prezidenta minulý týden uvedlo, že látky typu nervového jedu novičok se v Česku syntetizují pro účely protichemické obrany, ale pouze v mikroskopickém množství. Obrana vyloučila, že by tyto látky mohly uniknout z laboratoří. Podle ministerstva zahraničí se v Česku netestovala tatáž látka, kterou byl otráven Skripal.

Šlechtová dnes zopakovala, že příprava látky novičok pro laboratorní testy není považována za výrobu ani skladování. "Jakákoliv příprava formou mikrosyntézy pro následnou analýzu není výrobou," uvedla. Ministryně dodala, že mezi vojenským zpravodajstvím i jaderným úřadem panuje v otázce údajné výroby novičoku shoda.

Související

Chemické zbraně

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.

Více souvisejících

Novičok (nervový plyn) ,  Miloš Zeman ,  Karla Šlechtová

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 3 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy