KOMENTÁŘ | Rusové ani o Navalného smrti nemusí lhát. Všem je jasné, že viníkem je Kreml

V pátek obletěla svět zpráva, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve 47 letech v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával devatenáctiletý trest odnětí svobody. Za bezprostřední příčinu úmrtí ruská vězeňská služba označila krevní sraženinu.

Stojí ale za úmrtím Navalného skutečně „pouze“ krevní sraženina, nebo vítr vane odjinud? Takovou otázku si klade jistě nejeden člověk, který se alespoň minimálně zabývá současnou ruskou politikou. 

Řekněme si několik jmen z řad hlasitých kritiků ruského prezidenta Vladimira Putina, u nichž dlouhodobě panují nejasnosti o tom, kdo skutečně stojí za jejich smrtí: Boris Němcov – zastřelen začátkem roku 2015 nedaleko Kremlu, smrt dosud neobjasněna. Boris Berezovksy – byznysmen a oligarcha, nalezen mrtev roku 2013 v britském exilu. Sergei Magnitsky – právník a auditor, který odhalil masivní úniky na daních napříč ruskou elitou, zemřel roku 2009 ve vazbě poté, co byl několikrát zbit a nedostalo se mu lékařské péče. 

A následuje ještě řada dalších jmen: Mikhail Lesin, Stanislav Markelov, Anastasia Baburova, Natalia Estemirova, Anna Politkovská či Jurij Šekošikin. Tito všichni zemřeli za nevyjasněných okolností poté, co Kreml buď hlasitě kritizovali nebo nějakým způsobem vyšetřovali. Ani zdaleka to ale nejsou všechna jména obětí současného kremelského režimu pod taktovkou Vladimira Putina. 

Navalnyj se tak v pátek stal dalším z řad Putinových kritiků, o kterých už uslyšíme pouze v minulém čase. Jeho smrt ale je v určitých ohledech atypická oproti jiným. 

Například loni v létě tragicky zahynul lídr wagnerovců Jevgenij Prigožin, a to ani ne dva měsíce poté, co rozpoutal otevřenou ozbrojenou vzpouru proti Putinovi a ruskému vojenskému velení v čele s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. Následně dočasně opustil Rusko, stáhnul se do Běloruska a po návratu do vlasti zemřel. 

U Prigožina a jiných mrtvých odpůrců Putinova režimu je vzorec poměrně jasný. Nevyplatila se jim kritika či otevřený odpor, za což zaplatili životem. Navalnyj už ale Putina fakticky neměl jak ohrozit a jeho smrt, jak se zdá, Kremlu nijak neprospěje. Navalnyj od režimu dostal svůj trest, byl odtažen do trestanecké kolonie a často tam trávil nekonečné dny na samotce. Vzhledem k častým hladovkám a nelidskému zacházení ze strany dozorců ani není možné čekat, že by jakákoli osoba v obdobném táboře vydržela dlouhodobě bez podlomeného zdraví.

Detailně podmínky v někdejšího sovětských pracovních táborech neboli gulazích popisoval například Alexandr Solženicyn ve svých dílech Souostroví Gulag nebo Jeden den Ivana Děnisoviče. Je patrné, že se od rozpadu Sovětského svazu podmínky příliš nezměnily a zřejmě to stálo Navalného poslední zbytky sil a eventuelně ho i zabilo. Jestli došlo k nějakému násilí ze strany dozorců nebo spoluvězňů, už se zřejmě nikdy nedozvíme. A už vůbec se nedozvíme, jestli k takovému násilí vyzval Putin přímo. 

Je však nutné připomenout, za jakých okolností se opozičník Navalnyj v pracovním táboře ocitl. Stejně jako nešlo o stoprocentního demokrata, rozhodně nebyl typickým těžkým kriminálníkem, pro kterého se může takový tábor zdát jako přiměřený trest. Od roku 2000 v Ruské federaci působil jako opoziční politik a aktivně se věnoval vyšetřování korupce ruských elit. Posléze byl otráven jedem novičok a po hospitalizaci v Německu se sám a dobrovolně vrátil do vlasti, kde ho bezpečnostní složky prakticky okamžitě zatkly.

Navalnyj šel svému osudu vstříc a po návratu do Ruska se mu zřejmě dostalo takového zacházení, s jakým počítal: neférové zatčení, nespravedlivý soud a pobyt v absolutně nepřiměřeném vězeňském zařízení, kde nakonec také zemřel. Jeho osud byl patrně zpečetěn už ve chvíli, kdy v lednu 2021 nasedal do letadla z Německa do Ruska. 

Související

Sjezd ODS v Ostravě

Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem

Současný premiér Petr Fiala v sobotu obhájil post předsedy Občanské demokratické strany, ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává prvním místopředsedou. Fiala se ale nachází ve složité situaci. Musí překonat vysokou zeď, která ho odděluje od běžného českého voliče. Ten před jménem totiž nemá zkratku prof. a situace na Ukrajině je pro něj velice abstraktním tématem. Sdílení informací s veřejností je klíčem k úspěchu. Pokud Fiala chce obhájit i premiérský post, potřebuje běžného českého voliče. 
Vladimir Putin Komentář

Putin vládnoucí dalších šest let je nebezpečím pro Rusko i svět. I Češi se na to musí připravit

Současný ruský prezident Vladimir Putin může po víkendových volbách setrvat na svém postu dalších šest let. Pokud bude kandidovat i v roce 2030, tak jeho panování potrvá až do 2036. Je to scénář, jenž si málokterý jiný politik na světě může dovolit jen přehrát v hlavě. Co ale jedno, případně dvě další funkční období Putina jako prezidenta mohou přinést?

Více souvisejících

komentář Alexej Navalnyj Rusko Vladimír Putin Boris Němcov (kritik Kremlu) Anna Politkovská Jevgenij Prigožin Novičok (nervový plyn)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 30 minutami

Joe Biden

Biden přijal Fialu v Bílém domě a ocenil Česko jako skvělého spojence

Americký prezident Joe Biden přijal v pondělí odpoledne místního času v Oválné pracovně Bílého domu českého premiéra Petra Fialu (ODS), který je na dvoudenní pracovní návštěvě USA. Podle Fialy je klíčové, že obě země sdílejí hodnoty, jakými jsou lidská práva, svoboda a demokracie. Biden řekl, že Praha je pro Washington skvělým spojencem. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Madame de Pompadour

Nejslavnější královská milenka Madame de Pompadour zemřela před 260 lety

Je tomu přesně 260 let, co zemřela jedna z nejslavnějších královských milenek, která vstoupila do dějin jako Madame de Pompadour. Ačkoliv pocházela z prostých poměrů, dokázala se během několika let vyšplhat mezi společenskou elitu a zajistit si vlivné postavení i bohatství. Majetek ani vliv pro ni však nikdy nebyly na prvním místě.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izraelská odveta za íránský útok může přijít už dnes, píše Wall Street Journal

Izraelská reakce na víkendový íránský útok může přijít už dnes, napsal americký deník Wall Street Journal s odkazem na své zdroje. Podle webu Times of Israel již proběhlo pondělní zasedání válečného kabinetu, který se zabýval možnostmi odvety. Podle stanice Channel 12 je několik variant, přičemž Tel Aviv hodlá zvolit takovou, kterou nezablokují Američané. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dmytro Kuleba je ukrajinský politik a diplomat, od března 2020 ministr zahraničí ve vládě premiéra Denyse Šmyhala.

Kyjev srovnal Izrael s Ukrajinou: Kdybychom měli stejnou podporu Západu jako Izraelci, ubránili bychom se taky

Úspěch Izraele a jeho spojenců, kterým se v noci na neděli ve velké míře podařilo zmařit masivní útok íránských raket a dronů, naznačuje, čeho by Ukrajina mohla dosáhnout proti ruským vzdušným útokům, pokud by měla větší podporu od svých partnerů. V reakci na nejnovější vývoj na Blízkém východě to v pondělí podle agentury AP uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dovolená se blíží. Kde na ni vzít, když nejsou peníze?

Letní sezóna se blíží a s ní se zvyšuje i touha po odpočinku a dobrodružství. Mnoho lidí si ale dovolenou nemůže kvůli nedostatku financí dovolit. Naštěstí existuje hodně možností, jak si užít volno naplno i s nízkým rozpočtem a jak nemilou situaci vyřešit.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Přeživší útoku na koncertě Ariany Grande podali žalobu na tajnou službu MI5

Více než 250 lidí, kteří přežili sebevražedný bombový útok na popovém koncertě v anglickém Manchesteru z roku 2017, podalo žalobu na britskou kontrarozvědku MI5.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy