KOMENTÁŘ | Rusové ani o Navalného smrti nemusí lhát. Všem je jasné, že viníkem je Kreml

V pátek obletěla svět zpráva, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve 47 letech v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával devatenáctiletý trest odnětí svobody. Za bezprostřední příčinu úmrtí ruská vězeňská služba označila krevní sraženinu.

Stojí ale za úmrtím Navalného skutečně „pouze“ krevní sraženina, nebo vítr vane odjinud? Takovou otázku si klade jistě nejeden člověk, který se alespoň minimálně zabývá současnou ruskou politikou. 

Řekněme si několik jmen z řad hlasitých kritiků ruského prezidenta Vladimira Putina, u nichž dlouhodobě panují nejasnosti o tom, kdo skutečně stojí za jejich smrtí: Boris Němcov – zastřelen začátkem roku 2015 nedaleko Kremlu, smrt dosud neobjasněna. Boris Berezovksy – byznysmen a oligarcha, nalezen mrtev roku 2013 v britském exilu. Sergei Magnitsky – právník a auditor, který odhalil masivní úniky na daních napříč ruskou elitou, zemřel roku 2009 ve vazbě poté, co byl několikrát zbit a nedostalo se mu lékařské péče. 

A následuje ještě řada dalších jmen: Mikhail Lesin, Stanislav Markelov, Anastasia Baburova, Natalia Estemirova, Anna Politkovská či Jurij Šekošikin. Tito všichni zemřeli za nevyjasněných okolností poté, co Kreml buď hlasitě kritizovali nebo nějakým způsobem vyšetřovali. Ani zdaleka to ale nejsou všechna jména obětí současného kremelského režimu pod taktovkou Vladimira Putina. 

Navalnyj se tak v pátek stal dalším z řad Putinových kritiků, o kterých už uslyšíme pouze v minulém čase. Jeho smrt ale je v určitých ohledech atypická oproti jiným. 

Například loni v létě tragicky zahynul lídr wagnerovců Jevgenij Prigožin, a to ani ne dva měsíce poté, co rozpoutal otevřenou ozbrojenou vzpouru proti Putinovi a ruskému vojenskému velení v čele s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. Následně dočasně opustil Rusko, stáhnul se do Běloruska a po návratu do vlasti zemřel. 

U Prigožina a jiných mrtvých odpůrců Putinova režimu je vzorec poměrně jasný. Nevyplatila se jim kritika či otevřený odpor, za což zaplatili životem. Navalnyj už ale Putina fakticky neměl jak ohrozit a jeho smrt, jak se zdá, Kremlu nijak neprospěje. Navalnyj od režimu dostal svůj trest, byl odtažen do trestanecké kolonie a často tam trávil nekonečné dny na samotce. Vzhledem k častým hladovkám a nelidskému zacházení ze strany dozorců ani není možné čekat, že by jakákoli osoba v obdobném táboře vydržela dlouhodobě bez podlomeného zdraví.

Detailně podmínky v někdejšího sovětských pracovních táborech neboli gulazích popisoval například Alexandr Solženicyn ve svých dílech Souostroví Gulag nebo Jeden den Ivana Děnisoviče. Je patrné, že se od rozpadu Sovětského svazu podmínky příliš nezměnily a zřejmě to stálo Navalného poslední zbytky sil a eventuelně ho i zabilo. Jestli došlo k nějakému násilí ze strany dozorců nebo spoluvězňů, už se zřejmě nikdy nedozvíme. A už vůbec se nedozvíme, jestli k takovému násilí vyzval Putin přímo. 

Je však nutné připomenout, za jakých okolností se opozičník Navalnyj v pracovním táboře ocitl. Stejně jako nešlo o stoprocentního demokrata, rozhodně nebyl typickým těžkým kriminálníkem, pro kterého se může takový tábor zdát jako přiměřený trest. Od roku 2000 v Ruské federaci působil jako opoziční politik a aktivně se věnoval vyšetřování korupce ruských elit. Posléze byl otráven jedem novičok a po hospitalizaci v Německu se sám a dobrovolně vrátil do vlasti, kde ho bezpečnostní složky prakticky okamžitě zatkly.

Navalnyj šel svému osudu vstříc a po návratu do Ruska se mu zřejmě dostalo takového zacházení, s jakým počítal: neférové zatčení, nespravedlivý soud a pobyt v absolutně nepřiměřeném vězeňském zařízení, kde nakonec také zemřel. Jeho osud byl patrně zpečetěn už ve chvíli, kdy v lednu 2021 nasedal do letadla z Německa do Ruska. 

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Alexej Navalnyj ,  Rusko ,  Vladimír Putin ,  Boris Němcov (kritik Kremlu) ,  Anna Politkovská ,  Jevgenij Prigožin ,  Novičok (nervový plyn)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Počasí

Počasí se bude do konce týdne ochlazovat. Hrozí mrazy, na horách nasněží

Českou republiku čeká v druhé polovině tohoto týdne výrazná změna počasí, kdy větrné a deštivé dny s relativně mírnými teplotami vystřídá o víkendu ochlazení spojené s návratem nočních mrazů a sněhových srážek na horách. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se nejvyšší denní teploty budou zpočátku pohybovat až kolem dvanácti stupňů, zatímco na konci týdne klesnou k bodu mrazu.

včera

včera

včera

Emmanuel Macron

Snahy o omezení pomoci Ukrajině budou mít dva dopady, varuje Macron. U nespravedlivého míru to neskončí

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že snahy o omezení pomoci Ukrajině by přinutily Kyjev k nespravedlivému míru a otevřely by cestu k dalšímu válečnému konfliktu. Toto prohlášení hlavy státu zaznělo v době, kdy Spojené státy aktivně zprostředkovávají diplomatická jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Cílem těchto snah je ukončit konflikt, který začal plnohodnotnou ruskou invazí v roce 2022.

včera

Robert Pattison je nový James Bond

Amazon zveřejnil jméno nového Jamese Bonda

Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.

včera

Ilustrační foto

AI je nafouknutá bublina. Před volbami v USA praskne a vyvolá recesi, varuje bývalý šéf z Wall Street

Bývalý šéf americké Komise pro cenné papíry a burzy Gary Gensler varoval, že rozmach umělé inteligence představuje nafouknutou bublinu. Tato struktura podle jeho vyjádření pravděpodobně praskne a do prezidentských voleb v roce 2028 vyvolá hospodářskou recesi. Toto varování přichází v citlivém období pro celý technologický sektor, který v posledních týdnech čelí řadě neočekávaných otřesů.

včera

včera

NATO

NATO na pozadí neshod ruší nadcházející summit, sníží počty setkávání

Severoatlantická aliance upustila od plánů na uspořádání summitu lídrů v Albánii v roce 2027 a současně přistoupila ke snížení počtu setkání na vysoké úrovni. Toto rozhodnutí přichází v době rostoucích neshod uvnitř aliance, které se týkají výdajů na obranu, situace v Íránu a probíhající války na Ukrajině. Albánský premiér Edi Rama potvrdil, že summit se v příštím roce v Tiraně neuskuteční, přičemž možnost hostit tuto událost v roce 2028 zůstává otevřená.

včera

včera

včera

Boris Šťastný a Oto Klempíř

Klempíř chce odložit projednávání změny financování ČT a rozhlasu

Ministr kultury Oto Klempíř zastupující stranu Motoristé sobě tvrdí, že projednávání sporné normy o změně financování České televize a Českého rozhlasu by mělo být pozastaveno. Podle jeho vyjádření by poslanci neměli v této debatě pokračovat, dokud nezahájí oficiální projednávání implementace Evropského aktu o svobodě médií známého jako EMFA. Tento postoj vyvolává značnou pozornost na české politické scéně v době, kdy vládní kabinet premiéra Andreje Babiše usiluje o radikální transformaci financování veřejnoprávních médií.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj vyzval USA a Muska k okamžitému odstranění rychlostních omezení u Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy a miliardáře Elona Muska k okamžitému odstranění rychlostních omezení u vojenské verze satelitního internetu Starshield. Podle jeho vyjádření tato omezení vážně ohrožují schopnost Ukrajiny chránit lidské životy a kritickou energetickou infrastrukturu před nadcházející zimou. Ochrana před ruskými raketovými a dronovými útoky tak přímo závisí na vyřešení tohoto technického problému.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Trump poletí na schůzku s východními autoritáři? Chce znovu získat politickou sílu

Americký prezident Donald Trump zahajuje třídenní cestu do Asie, která zahrnuje zastávky na summitu sdružení ASEAN na Filipínách a na summitu APEC v čínském Šen-čenu. Tato cesta podle CNN slouží jako tradiční snaha hlavy státu o znovunabytí politické autority a změnu politického narativu. Cesta přichází po nedávných politických neúspěších a volebních ztrátách doma.

včera

Krymský most

Ukrajinské síly provedly v noci rozsáhlý útok na Krymský most

Ukrajinské síly provedly v noci útok na Krymský most, což si vynutilo jeho uzavření a zpoždění čtyř vlakových spojů směřujících na okupovaný poloostrov. Ruské úřady přerušily dopravu na této strategické tepně v brzkých ranních hodinách a na místo vyslaly operační štáb. Útok proběhl v rámci rozsáhlé noční vlnové dronové ofenzivy, kterou Rusko zaznamenalo napříč několika regiony.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump se tento týden sejde s Putinem a Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching se tento týden setkají na historické společné schůzce. K tomuto setkání dojde na okraj summitu APEC v čínském městě Šen-čen. Bílý dům tuto událost potvrdil pro BBC prostřednictvím své mluvčí Olivie Walesové.

včera

včera

Evropská unie

EU se chystá na vstup Ukrajiny. Odmítá ale sdělit jakékoliv datum

Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.

včera

Vladimir Putin

Proč chce Putin vyvolat falešný dojem ochoty k míru?

Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.

včera

Má jednání s Ruskem vůbec smysl? Pochybují o tom už i v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy