KOMENTÁŘ | Rusové ani o Navalného smrti nemusí lhát. Všem je jasné, že viníkem je Kreml

V pátek obletěla svět zpráva, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve 47 letech v trestanecké kolonii na Sibiři, kde si odpykával devatenáctiletý trest odnětí svobody. Za bezprostřední příčinu úmrtí ruská vězeňská služba označila krevní sraženinu.

Stojí ale za úmrtím Navalného skutečně „pouze“ krevní sraženina, nebo vítr vane odjinud? Takovou otázku si klade jistě nejeden člověk, který se alespoň minimálně zabývá současnou ruskou politikou. 

Řekněme si několik jmen z řad hlasitých kritiků ruského prezidenta Vladimira Putina, u nichž dlouhodobě panují nejasnosti o tom, kdo skutečně stojí za jejich smrtí: Boris Němcov – zastřelen začátkem roku 2015 nedaleko Kremlu, smrt dosud neobjasněna. Boris Berezovksy – byznysmen a oligarcha, nalezen mrtev roku 2013 v britském exilu. Sergei Magnitsky – právník a auditor, který odhalil masivní úniky na daních napříč ruskou elitou, zemřel roku 2009 ve vazbě poté, co byl několikrát zbit a nedostalo se mu lékařské péče. 

A následuje ještě řada dalších jmen: Mikhail Lesin, Stanislav Markelov, Anastasia Baburova, Natalia Estemirova, Anna Politkovská či Jurij Šekošikin. Tito všichni zemřeli za nevyjasněných okolností poté, co Kreml buď hlasitě kritizovali nebo nějakým způsobem vyšetřovali. Ani zdaleka to ale nejsou všechna jména obětí současného kremelského režimu pod taktovkou Vladimira Putina. 

Navalnyj se tak v pátek stal dalším z řad Putinových kritiků, o kterých už uslyšíme pouze v minulém čase. Jeho smrt ale je v určitých ohledech atypická oproti jiným. 

Například loni v létě tragicky zahynul lídr wagnerovců Jevgenij Prigožin, a to ani ne dva měsíce poté, co rozpoutal otevřenou ozbrojenou vzpouru proti Putinovi a ruskému vojenskému velení v čele s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. Následně dočasně opustil Rusko, stáhnul se do Běloruska a po návratu do vlasti zemřel. 

U Prigožina a jiných mrtvých odpůrců Putinova režimu je vzorec poměrně jasný. Nevyplatila se jim kritika či otevřený odpor, za což zaplatili životem. Navalnyj už ale Putina fakticky neměl jak ohrozit a jeho smrt, jak se zdá, Kremlu nijak neprospěje. Navalnyj od režimu dostal svůj trest, byl odtažen do trestanecké kolonie a často tam trávil nekonečné dny na samotce. Vzhledem k častým hladovkám a nelidskému zacházení ze strany dozorců ani není možné čekat, že by jakákoli osoba v obdobném táboře vydržela dlouhodobě bez podlomeného zdraví.

Detailně podmínky v někdejšího sovětských pracovních táborech neboli gulazích popisoval například Alexandr Solženicyn ve svých dílech Souostroví Gulag nebo Jeden den Ivana Děnisoviče. Je patrné, že se od rozpadu Sovětského svazu podmínky příliš nezměnily a zřejmě to stálo Navalného poslední zbytky sil a eventuelně ho i zabilo. Jestli došlo k nějakému násilí ze strany dozorců nebo spoluvězňů, už se zřejmě nikdy nedozvíme. A už vůbec se nedozvíme, jestli k takovému násilí vyzval Putin přímo. 

Je však nutné připomenout, za jakých okolností se opozičník Navalnyj v pracovním táboře ocitl. Stejně jako nešlo o stoprocentního demokrata, rozhodně nebyl typickým těžkým kriminálníkem, pro kterého se může takový tábor zdát jako přiměřený trest. Od roku 2000 v Ruské federaci působil jako opoziční politik a aktivně se věnoval vyšetřování korupce ruských elit. Posléze byl otráven jedem novičok a po hospitalizaci v Německu se sám a dobrovolně vrátil do vlasti, kde ho bezpečnostní složky prakticky okamžitě zatkly.

Navalnyj šel svému osudu vstříc a po návratu do Ruska se mu zřejmě dostalo takového zacházení, s jakým počítal: neférové zatčení, nespravedlivý soud a pobyt v absolutně nepřiměřeném vězeňském zařízení, kde nakonec také zemřel. Jeho osud byl patrně zpečetěn už ve chvíli, kdy v lednu 2021 nasedal do letadla z Německa do Ruska. 

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Komentář

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.

Více souvisejících

komentář Alexej Navalnyj Rusko Vladimír Putin Boris Němcov (kritik Kremlu) Anna Politkovská Jevgenij Prigožin Novičok (nervový plyn)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Nepotřebujeme sto dnů hájení, budeme vládou všech občanů, prohlásil Babiš

Nově jmenovaný kabinet Andreje Babiše se sešel na prvním jednání krátce po ceremonii, kde jej prezident Petr Pavel uvedl do funkce. Premiér Babiš po jednání prohlásil, že se jeho vláda hodlá stát vládou všech občanů a zdůraznil, že nebude vyžadovat obvyklých "sto dnů hájení". Ministři za ANO, SPD a Motoristy sobě dorazili na Úřad vlády autobusem.

Aktualizováno před 31 minutami

před 39 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Nová Babišova vláda poprvé zasedala. (15.12.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko má novou vládu ANO, Motoristů a SPD

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval vládu premiéra Andreje Babiše. Tato koaliční vláda, která se stane v pořadí třetím kabinetem pod Babišovým vedením, nahradí současnou vládu Petra Fialy, která je v demisi. Babiš byl pověřen sestavením kabinetu již koncem října a předsedou vlády byl jmenován 9. prosince.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hledání nového trenéra národního týmu se komplikuje. FAČR dala Slavia s Trpišovským košem

Když se v říjnu rozhodla Fotbalová asociace ČR – nutno říct, že po řadě nepřesvědčivých výkonů české fotbalové reprezentace (se Saúdskou Arábií 1:1 či s Faerskými ostrovy 1:2) právem – rozloučit se s koučem Ivanem Haškem a nahradit ho dočasně dosavadním asistentem Jaroslavem Köstlem, počítalo se tehdy s tím, že tak asociace činí s dlouhodobou koncepcí a především náhradou, kterou už mají připravenou. I dva měsíce od tohoto momentu to však vypadá, že svaz neměl a stále nemá ani jedno. A hlavně stále nemá nového hlavního trenéra, kterým se po sobotě navíc nestane ani kouč pražské Slavie Jindřich Trpišovský. Klub se totiž definitivně rozhodl, že svého stratéga neuvolní.

včera

Ilustrační fotografie.

Důchody v příštím roce. Úřad shrnul, co bude od ledna jinak

Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

včera

Filip Turek

Turka se jmenování vlády netýká, podstoupí zákrok v nemocnici

Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé). 

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce

Ukrajinský prezident Volodymyr otevřel otázku válečných voleb a zároveň názorně ukázal Západu, proč jsou prakticky neproveditelné. Bezpečnostní garance, které podmiňují jejich konání, mohou reálně poskytnout jen ti, kdo Ukrajinu ostřelují – nikoli spojenci, kteří by se tím ocitli v přímém konfliktu s Ruskem. Vše tak odhaluje podstatu dilematu. Kyjev čelí kritice za neuspořádání hlasování, ale jakmile by k němu přistoupil, riskoval by chaos, civilní oběti i další destabilizaci země.

včera

včera

včera

včera

Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney

Nového i končícího českého premiéra zasáhla zpráva o tragické střelbě v australském Sydney, kterou nepřežilo nejméně 12 lidí. Podle Andreje Babiše (ANO) došlo k odpornému a ničím neospravedlnitelnému teroristickému činu. Petr Fiala (ODS) označil útok za akt čirého zla. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy