ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.

Ruský prezident Vladimir Putin před pěti lety oznámil, že jeho země v souladu s Úmluvou o chemických zbraních zničila veškeré jejich zásoby, které měla k dispozici. Podle Putina se tak stalo dokonce s tříletým předstihem. Jak bylo ve své době prohlášení přijato?

Prohlášení bylo bezpochyby přijato příznivě jako jeden z důležitých milníku pro mezinárodní režim zákazu chemických zbraní, který existuje od devadesátých let minulého století.

Nakolik tedy zpráva o zničení enormního arzenálu chemických zbraní, jehož drtivá většina pocházela ze sovětské éry, působila věrohodně? Tehdejší ředitel Organizace pro zákaz chemických zbraní Ahmet Üzümcü ve své době Rusko chválil a mluvil o ověřené likvidaci jeho arzenálu. Zaznívaly i skeptičtější hlasy?

Samotný proces likvidace deklarovaných zásob těchto látek podléhá verifikačnímu režimu pod dohledem Organizace pro zákaz chemických zbraní. Nicméně z řady důvodů je velmi obtížné zjistit, zda stát nedisponuje kromě deklarovaných zásob zapovězených chemických látek i zásobami skrytými a tedy nedeklarovanými. Spojené státy a řada dalších signatářů Úmluvy o zákazu chemických zbraní dlouhodobě obviňují Rusko z nedostatečného plnění svých závazků v této oblasti, přičemž tento tlak významně zesílil po pokusu o otravu agenta Skripala nervově paralytickou látkou evidentně ruského původu.

Rusko přiznalo vlastnictví a následnou likvidaci 40 tisíc tun chemikálií. Jednalo se o dědictví sovětských zbrojních programů. Máme dnes relevantní informace, zda část z nich alespoň v omezené míře pokračovala i po rozpadu Sovětského svazu?

V roce 1992 zveřejnil Vil Mirzayanov – jedna z klíčových postav sovětského programu pro vývoj rodiny chemických látek nazývaných novičok – společně se svým kolegou Lvem Fjodorovem informace o experimentech s bojovými chemickými látkami, které se zde odehrávaly minimálně do počátku devadesátých let. Nemáme bohužel spolehlivé informace o tom, zda některé z těchto programů tajně pokračovaly i po těchto odhaleních a případně v jakém rozsahu.

Putin ve svém prohlášení v 27. září 2017 naopak kritizoval Spojené státy za to, že již třikrát posunuly deklarovaný termín likvidace svého chemického arzenálu. Byla tato slova spíše pobídkou pro Washington, nebo jen propagandistickou poznámkou určenou světové veřejnosti s cílem vykreslit Rusko v lepším světle?

Ta poznámka byla bezesporu pravdivá, ačkoliv by se také slušelo dodat, že Moskva rovněž v minulosti musela opakovaně žádat o prodloužení termínu pro dokončení likvidace deklarovaných zásob svých chemických zbraní. Asi bych v té samotné poznámce nehledal nic hlubokého, jednalo se o celkem běžné popíchnutí, kdy se Rusko mohlo prezentovat jako ta zodpovědnější velmoc v dané oblasti mezinárodních kontrolně-zbrojních iniciativ. Spojené státy mají v tuto chvíli dle dostupných informací zlikvidováno již přes 90 % svých deklarovaných zásob a proces by měl být dokončen do září roku 2023.

Jen pár měsíců po prohlášení ruského prezidenta došlo ve Velké Británii k otravě Vámi již zmíněného bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Akce je dnes široce přičítána ruským tajným službám, které k likvidaci Skripalových měly použít chemickou zbraň, nervový jed novičok. Ten je zmiňován i v souvislosti s pokusem o likvidaci předního ruského opozičníka Alexeje Navalného. Co tyto incidenty vypovídají o Rusku a jeho deklarovaném zřeknutí se chemických zbraní?

Pro upřesnění: „novičok“ není jeden druh chemické zbraně, ale celá skupina rozličných nervově paralytických látek vyvíjených Sovětským svazem jako potentnější, lépe prakticky použitelnější a hůře detekovatelnou alternativu k tradičnějším nervově paralytickým látkám jako sarin, soman či VX. Zmíněné incidenty ukazují přinejmenším na to, že minimálně nějaké zásoby těchto látek v Rusku zřejmě existují a v nějaké formě s nimi pravděpodobně může ruský bezpečnostní aparát operovat. O jak rozsáhlé zásoby se jedná nevíme.

O případném ruském chemickém zbrojním arzenálu se opět začalo diskutovat v souvislosti s válkou na Ukrajině. Z počátku konfliktu zaznívaly spekulace – a to i z úst vrcholných politických činitelů –, že Rusko by mohlo na Ukrajině nasadit chemické zbraně, následně se pokoušet svalit vinu na ukrajinskou stranu, a tím ospravedlňovat svou invazi. Stejně tak se spekuluje o tom, že by Rusko mohlo nasadit chemické arzenály v reakci na některé vojenské nezdary, které na ukrajinském bojišti zaznamenalo v posledních týdnech. Nakolik je podle Vás naplnění takového scénáře reálné?

Co se týče možnosti rozsáhlého použití chemických zbraní na bojišti: nevíme, zda k tomuto Rusko vůbec má kapacity, je poměrně těžké dnes tyto látky smysluplně využít pro dosažení bojových cílů, oproti časům bojů v zákopech za první světové války dnes existují mnohem účinnější prostředky obrany, kterými disponuje i ukrajinská armáda. A s použitím těchto zbraní se pojí pro Rusko značné politické náklady. Nabízí se tak spíše varianta, kterou zmiňujete, tedy něco jako útok pod falešnou vlajkou, který může Rusko využít v rámci své propagandy jako ospravedlnění další eskalace konfliktu. Obecně to každopádně stále považuji za scénář, který je sice reálný, ale stále velmi málo pravděpodobný, dopad takového kroku je totiž bezesporu pro Kreml velmi těžko odhadnutelný.

Existují relevantní odhady jak rozsáhlý je případný současný ruský chemický arzenál?    

Ohledně možných skrytých zásob zakázaných chemických zbraní jako jsou zmíněné nervově paralytické látky skutečně neexistují žádné věrohodné informace, minimálně ne v otevřených zdrojích. Za zmínku nicméně stojí fakt, že Rusko prokazatelně disponuje početnými zásobami některých druhů chemických látek, které sice mohou státy mít v zásobě pro účely vnitřní bezpečnosti na svém území, ale mezinárodní právo zakazuje jejich použití ve válce. Patří mezi ně například takzvané riot control agents, neboli látky pro potlačování nepokojů, jako jsou slzný plyn či pepřový sprej, ale i řada látek působících na centrální nervový systém, jako jsou anestetika, sedativa a analgetika, ze kterých se při aerosolizaci stávají velmi účinné a smrtící zbraně. Velmi tragickým případem aplikace těchto látek bylo ruské použití derivátu fentanylu ve formě aerosolu při snaze o záchranu rukojmích držených v moskevském divadle Dubrovka v roce 2002. Jako vedlejší účinek použití této látky tehdy zemřelo na sto civilistů.

Související

Chemické zbraně

Rusko může na Ukrajině použít chemické zbraně, obávají se USA

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se domnívá, že Rusko by mohlo na Ukrajině použít chemické zbraně předtím, než by se pustilo do eventuální jaderné konfrontace s NATO. Stát by se tak mohlo v případě, že Moskva bude kupit další neúspěchy na bojišti, napsal server Politico s odvoláním na anonymní zdroje.

Více souvisejících

Chemické zbraně Rusko Novičok (nervový plyn) Michal Smetana (bezpečnostní analytik) Sergej Skripal

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 11 minutami

před 12 minutami

Aktualizováno před 20 minutami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 36 minutami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 38 minutami

před 41 minutami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 44 minutami

Aktualizováno před 46 minutami

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Aktualizováno před 47 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč a v Sumské oblasti na severu Ukrajiny přišel o život při ostřelování nemocnice adolescent, sdělil Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře.

před 1 hodinou

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

raketa

Ukrajina žádá NATO o dodání systémů Patriot

Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje, řekl po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO. Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Informují o tom místní média. Podle nich zatím není známo, kdo dopis poslal, ani druh výbušniny. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví.

před 2 hodinami

Zemřel významný český vědec, molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám

Ve věku 83 let v úterý zemřel významný český vědec, molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám. ČTK to dnes oznámila Akademie věd ČR, kde působil v Ústavu experimentální medicíny v pražské Krči. Šrám byl celosvětově uznávaným odborníkem v oblasti vlivu znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Získal řadu ocenění, například národní cenu Česká hlava nebo medaili Jana Evangelisty Purkyně.

Zdroj: ČTK

Další zprávy