ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Ruský prezident Vladimir Putin před pěti lety oznámil, že jeho země v souladu s Úmluvou o chemických zbraních zničila veškeré jejich zásoby, které měla k dispozici. Podle Putina se tak stalo dokonce s tříletým předstihem. Jak bylo ve své době prohlášení přijato?

Prohlášení bylo bezpochyby přijato příznivě jako jeden z důležitých milníku pro mezinárodní režim zákazu chemických zbraní, který existuje od devadesátých let minulého století.

Nakolik tedy zpráva o zničení enormního arzenálu chemických zbraní, jehož drtivá většina pocházela ze sovětské éry, působila věrohodně? Tehdejší ředitel Organizace pro zákaz chemických zbraní Ahmet Üzümcü ve své době Rusko chválil a mluvil o ověřené likvidaci jeho arzenálu. Zaznívaly i skeptičtější hlasy?

Samotný proces likvidace deklarovaných zásob těchto látek podléhá verifikačnímu režimu pod dohledem Organizace pro zákaz chemických zbraní. Nicméně z řady důvodů je velmi obtížné zjistit, zda stát nedisponuje kromě deklarovaných zásob zapovězených chemických látek i zásobami skrytými a tedy nedeklarovanými. Spojené státy a řada dalších signatářů Úmluvy o zákazu chemických zbraní dlouhodobě obviňují Rusko z nedostatečného plnění svých závazků v této oblasti, přičemž tento tlak významně zesílil po pokusu o otravu agenta Skripala nervově paralytickou látkou evidentně ruského původu.

Rusko přiznalo vlastnictví a následnou likvidaci 40 tisíc tun chemikálií. Jednalo se o dědictví sovětských zbrojních programů. Máme dnes relevantní informace, zda část z nich alespoň v omezené míře pokračovala i po rozpadu Sovětského svazu?

V roce 1992 zveřejnil Vil Mirzayanov – jedna z klíčových postav sovětského programu pro vývoj rodiny chemických látek nazývaných novičok – společně se svým kolegou Lvem Fjodorovem informace o experimentech s bojovými chemickými látkami, které se zde odehrávaly minimálně do počátku devadesátých let. Nemáme bohužel spolehlivé informace o tom, zda některé z těchto programů tajně pokračovaly i po těchto odhaleních a případně v jakém rozsahu.

Putin ve svém prohlášení v 27. září 2017 naopak kritizoval Spojené státy za to, že již třikrát posunuly deklarovaný termín likvidace svého chemického arzenálu. Byla tato slova spíše pobídkou pro Washington, nebo jen propagandistickou poznámkou určenou světové veřejnosti s cílem vykreslit Rusko v lepším světle?

Ta poznámka byla bezesporu pravdivá, ačkoliv by se také slušelo dodat, že Moskva rovněž v minulosti musela opakovaně žádat o prodloužení termínu pro dokončení likvidace deklarovaných zásob svých chemických zbraní. Asi bych v té samotné poznámce nehledal nic hlubokého, jednalo se o celkem běžné popíchnutí, kdy se Rusko mohlo prezentovat jako ta zodpovědnější velmoc v dané oblasti mezinárodních kontrolně-zbrojních iniciativ. Spojené státy mají v tuto chvíli dle dostupných informací zlikvidováno již přes 90 % svých deklarovaných zásob a proces by měl být dokončen do září roku 2023.

Jen pár měsíců po prohlášení ruského prezidenta došlo ve Velké Británii k otravě Vámi již zmíněného bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Akce je dnes široce přičítána ruským tajným službám, které k likvidaci Skripalových měly použít chemickou zbraň, nervový jed novičok. Ten je zmiňován i v souvislosti s pokusem o likvidaci předního ruského opozičníka Alexeje Navalného. Co tyto incidenty vypovídají o Rusku a jeho deklarovaném zřeknutí se chemických zbraní?

Pro upřesnění: „novičok“ není jeden druh chemické zbraně, ale celá skupina rozličných nervově paralytických látek vyvíjených Sovětským svazem jako potentnější, lépe prakticky použitelnější a hůře detekovatelnou alternativu k tradičnějším nervově paralytickým látkám jako sarin, soman či VX. Zmíněné incidenty ukazují přinejmenším na to, že minimálně nějaké zásoby těchto látek v Rusku zřejmě existují a v nějaké formě s nimi pravděpodobně může ruský bezpečnostní aparát operovat. O jak rozsáhlé zásoby se jedná nevíme.

O případném ruském chemickém zbrojním arzenálu se opět začalo diskutovat v souvislosti s válkou na Ukrajině. Z počátku konfliktu zaznívaly spekulace – a to i z úst vrcholných politických činitelů –, že Rusko by mohlo na Ukrajině nasadit chemické zbraně, následně se pokoušet svalit vinu na ukrajinskou stranu, a tím ospravedlňovat svou invazi. Stejně tak se spekuluje o tom, že by Rusko mohlo nasadit chemické arzenály v reakci na některé vojenské nezdary, které na ukrajinském bojišti zaznamenalo v posledních týdnech. Nakolik je podle Vás naplnění takového scénáře reálné?

Co se týče možnosti rozsáhlého použití chemických zbraní na bojišti: nevíme, zda k tomuto Rusko vůbec má kapacity, je poměrně těžké dnes tyto látky smysluplně využít pro dosažení bojových cílů, oproti časům bojů v zákopech za první světové války dnes existují mnohem účinnější prostředky obrany, kterými disponuje i ukrajinská armáda. A s použitím těchto zbraní se pojí pro Rusko značné politické náklady. Nabízí se tak spíše varianta, kterou zmiňujete, tedy něco jako útok pod falešnou vlajkou, který může Rusko využít v rámci své propagandy jako ospravedlnění další eskalace konfliktu. Obecně to každopádně stále považuji za scénář, který je sice reálný, ale stále velmi málo pravděpodobný, dopad takového kroku je totiž bezesporu pro Kreml velmi těžko odhadnutelný.

Existují relevantní odhady jak rozsáhlý je případný současný ruský chemický arzenál?    

Ohledně možných skrytých zásob zakázaných chemických zbraní jako jsou zmíněné nervově paralytické látky skutečně neexistují žádné věrohodné informace, minimálně ne v otevřených zdrojích. Za zmínku nicméně stojí fakt, že Rusko prokazatelně disponuje početnými zásobami některých druhů chemických látek, které sice mohou státy mít v zásobě pro účely vnitřní bezpečnosti na svém území, ale mezinárodní právo zakazuje jejich použití ve válce. Patří mezi ně například takzvané riot control agents, neboli látky pro potlačování nepokojů, jako jsou slzný plyn či pepřový sprej, ale i řada látek působících na centrální nervový systém, jako jsou anestetika, sedativa a analgetika, ze kterých se při aerosolizaci stávají velmi účinné a smrtící zbraně. Velmi tragickým případem aplikace těchto látek bylo ruské použití derivátu fentanylu ve formě aerosolu při snaze o záchranu rukojmích držených v moskevském divadle Dubrovka v roce 2002. Jako vedlejší účinek použití této látky tehdy zemřelo na sto civilistů.