Vojenské mise ČR? Sněmovna bude jejich posílení schvalovat v pátek

Lidovci dnes dopoledne sdělili, že chtějí, aby Sněmovna v pátek hlasovala o podpoře vládního plánu vojenských misí. Podle předsedy poslaneckého klubu Jana Bartoška jde před blížícím se summitem NATO o vzkaz spojencům, že Česko plní svoje závazky. Na tiskové konferenci uvedl, že KDU-ČSL bude požadovat, aby mise byly zařazeny pevně jako první bod páteční schůze. Nerozšiřováním misí mimo mandát OSN podmiňují komunisté podporu vznikající vládě hnutí ANO. Podle Bartoška není možné, aby se ANO chovala, jako že návrh v Poslanecké sněmovně neleží a jednání neustále ho odkládalo.

"Je třeba, aby armáda měla dost času, aby se mohla připravit," uvedl Bartošek k požadavku. Dalším rozměrem pak označil blížící se summit aliance. "Neplníme závazek rozpočtu, kdybychom tam jeli s tím, že nemáme ani schválené mise, poškodí to dobré jméno České republiky," konstatoval. Připomenul, že Senát vládní plán na posílení některých zahraničních misí české armády a nové působení vojáků v Pobaltí hladce schválil v polovině května. Souhlas ale musí dát také poslanci.

Občanští demokraté, kteří zahraniční armádní mise dlouhodobě podporují, se hlasování zdrželi. "Jsme připraveni hlasovat pro mise, pokud je předloží vláda s důvěrou Sněmovny," řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Babišovi vytkl, že s občanskými demokraty o podpoře vládního návrhu misí nevyjednával.

Naopak podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska musejí být "po mnoha proruských excesech" spojenci ujištěni o tom, že Česko jejich spojencem je. Soudí, že Babišovi nezáleží na tom, zda mise budou schváleny, nebo ne. V případě, že by schváleny nebyly, by podle Kalouska ukazoval na ostatní a tvrdil, že on za to nemůže. Podle šéfa poslanců KDU-ČSL by nebylo dobré, aby se armáda stala kolbištěm politického boje.

Proti zařazení bodu vesměs hlasovali poslanci SPD Tomia Okamury a KSČM. Komunisté už dříve oznámili, že pokud bude programové prohlášení případné vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení armádních misí, komunisté kabinet nepodpoří.

Česko by mělo ještě letos podle vládního plánu vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace by stály ministerstvo obrany 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Ještě letos by mělo v případě schválení návrhu odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do province Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Češi by zároveň měli začít působit i okolních zemích takzvaného Sahelu, a to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do 30 vojáků.

Více vojáků, až 110 místo nynějších 65, má zamířit také do Iráku. Příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posíleny.

Širší vedení KSČM počátkem května oznámilo, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení armádních misí, komunisté kabinet nepodpoří. Návrh programu obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku. Hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí či do sil rychlé reakce.