Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výhrady odborů proti změnám služebního zákona, které jeho vláda připravila. O předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Josefu Středulovi řekl, že dělá kampaň a že by chtěl, aby nikdo nepracoval a všichni dostávali mzdu. Středula se proti tomu ohradil. Babiš dnes v rámci interpelací zkritizoval také představitele a postoj Evropské komise.
"Pan Středula, ten by vlastně chtěl, aby nikdo nepracoval a aby dostávali jenom prachy. To je asi jeho koncept. A teďka nebudu polemizovat o tom, že stále dělá kampaň na prezidenta pravděpodobně," prohlásil Babiš.
"Je velká škoda, že premiér této země neví, že čeští zaměstnanci pracují nejdéle ze zemí EU a patří mezi nejlevnější," reagoval Středula pro ČTK na výhrady premiéra.
Premiér to uvedl na dotaz předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který chtěl vědět, jak se vláda postavila ke kritice vládní novely služebního zákona. Podle Bartoše novela zvyšuje politický vliv na státní správu mimo jiné tím, že zjednodušuje odvolávání státních zaměstnanců, což kritizovaly odbory i Evropská komise.
"My jsme s Evropskou komisí mluvili xkrát. Já jsem se dokonce nabízel, že to půjdu projednat s eurokomisařkou (pro regionální politiku Corinou) Cretuovou, ale to mi zakázali. Takže tam chodila paní (ministryně pro místní rozvoj Klára) Dostálová (za ANO), a jsou to všechno nesmysly," uvedl Babiš. Podle něj je absurdní, aby byl ministr do počtu a nemohl vyměnit podřízeného, s nímž je nespokojen.
K výhradám Evropské komise premiér uvedl, že novela s ní byla konzultována a diskutována. "Evropská komise má nějaké postavení a my chceme, aby se změnilo, aby nám všechno nediktovali. My chceme určovat, kam peníze z Evropy půjdou. My nebudeme v poloze nějakého služebníčka podřízeného, my tam platíme 50 miliard ročně," řekl Babiš.
Premiér poznamenal, že odbory si pro úředníky vymohly nesčetné výhody včetně osmihodinové pracovní doby denně. "Já makám 15 hodin," dodal předseda vlády.
Související
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
Babiš považuje zlepšení dostupnosti dětské psychiatrie za vládní prioritu
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 1 hodinou
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 7 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 8 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák